Bible kralická: Ezechiel, 25. kapitola

1. I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
2. Synu člověčí, obrať tvář svou proti synům Ammon, a prorokuj proti
nim.
3. A rci synům Ammon: Slyšte slovo Panovníka Hospodina: Takto praví
Panovník Hospodin: Proto že jsi nad svatyní mou, když poškvrněna byla,
říkal: To dobře to, a nad zemí Izraelskou, když zpuštěna byla, a nad
domem Judským, když šel v zajetí,
4. Protož aj, já dám tě národům východním za dědictví, i vzdělají sobě
hrady v tobě, a vystavějí v tobě příbytky své. Tiť budou jísti ovoce
tvé, a ti budou píti mléko tvé.
5. A dám Rabbu za obydlé velbloudům, a města synů Ammon za odpočivadlo
stádům, i zvíte, že já jsem Hospodin.
6. Nebo takto praví Panovník Hospodin: Proto že jsi tleskal rukou, a
dupal nohou, a veselil se srdečně, že jsi všelijak loupil zemi
Izraelskou,
7. Protož aj, já vztáhnu ruku svou na tebe, a vydám tě v loupež
národům, a vypléním tě z lidí, a vyhubím tě z zemí, i zahladím tě. Tu
zvíš, že já jsem Hospodin.
8. Takto praví Panovník Hospodin: Z té příčiny, že říkal Moáb a Seir:
Hle, podobný jest všechněm jiným národům dům Judský,
9. Protož aj, já otevru bok Moábských, (hned od Arim, od měst jejich
na pomezí jejich, rozkošnou zemi Betjesimotských, Balmeonských i
Kariataimských),
10. Národům východním s zemí synů Ammon; nebo jsem ji dal v dědictví,
tak aby nebylo zpomínáno na syny Ammon mezi národy.
11. A tak i nad Moábem soudy vykonám, i zvědí, že já jsem Hospodin.
12. Takto praví Panovník Hospodin: Proto že Idumejští nenáležitě se
vymstívajíce, ukrutně se měli k domu Judskému, a tak uvodili na se
vinu velikou, vymstívajíce se na nich,
13. Protož takto dí Panovník Hospodin: I na Idumea vztáhnu ruku svou,
a vypléním z něho lidi i hovada, a obrátím jej v pustinu. Hned od
Teman až do Dedan mečem padati budou.
14. A tak uvedu pomstu svou na Idumejské skrze ruku lidu mého
Izraelského, a naloží s Idumejskými podlé hněvu mého a podlé
prchlivosti mé, i poznají pomstu mou, praví Panovník Hospodin.
15. Takto praví Panovník Hospodin: Proto že se Filistinští ukrutně
měli z příčiny pomsty, nenáležitě se vymstívajíce, loupíce zlostně, a
zhoubu uvodíce z nenávisti starodávní,
16. Protož takto praví Panovník Hospodin: Aj, já vztáhnu ruku svou na
Filistinské, a vypléním Ceretejské, a zkazím ostatek přístavu
mořského.
17. A tak vykonám při nich pomsty veliké káraními zůřivými, a zvědí,