Bible kralická: Genesis, 22. kapitola

1. Když pak ty věci pominuly, zkusil Bůh Abrahama, a řekl k němu:
Abrahame! Kterýžto odpověděl: Teď jsem.
2. I řekl: Vezmi nyní syna svého, toho jediného svého, kteréhož
miluješ, Izáka, a jdi do země Moria; a obětuj ho tam v obět zápalnou
na jedné hoře, o níž povím tobě.
3. Tedy vstav Abraham velmi ráno, osedlal osla svého a vzal dva
služebníky své s sebou, a Izáka syna svého; a nasekav dříví k oběti
zápalné, vstal a bral se k místu, o němž pověděl mu Bůh.
4. Třetího pak dne pozdvihl Abraham očí svých, a uzřel to místo
zdaleka.
5. A řekl Abraham služebníkům svým: Pozůstaňte vy tuto s oslem, já pak
a dítě půjdeme tamto; a pomodlíce se, navrátíme se k vám.
6. Tedy vzal Abraham dříví k zápalné oběti, a vložil je na Izáka syna
svého; sám pak nesl v ruce své oheň a meč. I šli oba spolu.
7. Mluvě pak Izák Abrahamovi otci svému, řekl: Otče můj! Kterýž
odpověděl: Co chceš, synu můj? A řekl: Aj, teď oheň a dříví, a kdež
hovádko k zápalné oběti?
8. Odpověděl Abraham: Bůh opatří sobě hovádko k oběti zápalné, synu
můj. A šli předce oba spolu.
9. A když přišli k místu, o němž mu byl mluvil Bůh, udělal tu Abraham
oltář, a srovnal dříví; a svázav syna svého, vložil ho na oltář na
dříví.
10. I vztáhl Abraham ruku svou, a vzal meč, aby zabil syna svého.
11. Tedy zavolal na něho anděl Hospodinův s nebe a řekl: Abrahame,
Abrahame! Kterýžto odpověděl: Aj, já.
12. I řekl jemu: Nevztahuj ruky své na dítě, aniž mu co čiň; neboť
jsem již poznal, že se Boha bojíš, když jsi neodpustil synu svému,
jedinému svému pro mne.
13. A pozdvih Abraham očí svých, viděl, a hle, skopec za ním vězel v
trní za rohy své. I šel Abraham a vzal skopce toho, a obětoval jej v
obět zápalnou místo syna svého.
14. A nazval Abraham jméno místa toho: Hospodin opatří. Odkudž říká se
do dnes: Na hoře Hospodinově opatří se.
15. Zvolal pak anděl Hospodinův na Abrahama podruhé s nebe,
16. A řekl: Skrze sebe samého přisáhl jsem, praví Hospodin, poněvadž
jsi učinil tu věc, že jsi neodpustil synu svému, jedinému svému:
17. Požehnám velmi tobě, a velice rozmnožím símě tvé jako hvězdy
nebeské, a jako písek, kterýž jest na břehu mořském; nadto dědičně
vládnouti bude símě tvé branami nepřátel svých.
18. Ano požehnáni budou v semeni tvém všickni národové země, proto že
jsi uposlechl hlasu mého.
19. Tedy navrátil se Abraham k služebníkům svým; a vstavše, šli spolu
do Bersabé; nebo bydlil Abraham v Bersabé.
20. A když se tyto věci staly, zvěstováno jest Abrahamovi v tato
slova: Aj, porodila také Melcha syny Náchorovi, bratru tvému:
21. Husa prvorozeného svého, a Buza bratra jeho, a Chamuele, otce
Aramova;
22. A Kazeda a Azana, a Feldasa, a Jidlafa i Bathuele.
23. Bathuel pak zplodil Rebeku. Osm těchto porodila Melcha Náchorovi,
bratru Abrahamovu.
24. Ale i ženina jeho, jejíž jméno bylo Réma, porodila také ona Tábe a