Bible kralická: Genesis, 26. kapitola

1. Byl pak opět hlad na zemi, mimo hlad první, kterýž byl za dnů
Abrahamových. Tedy odebral se Izák k Abimelechovi králi Filistinskému
do Gerar.
2. Nebo ukázal se jemu Hospodin a řekl: Nesstupuj do Egypta; ale bydli
v zemi, kterouž oznámím tobě.
3. Budiž tedy pohostinu v zemi této, a budu s tebou, a požehnám tobě;
nebo tobě a semeni tvému dám všecky země tyto, a utvrdím přísahu,
kterouž jsem přisáhl Abrahamovi, otci tvému.
4. Rozmnožím také símě tvé jako hvězdy nebeské, a dám semeni tvému
všecky země tyto, a požehnáni budou v semeni tvém všickni národové
země;
5. Protože uposlechl Abraham hlasu mého, a ostříhal nařízení mých,
přikázaní mých, ustanovení mých a zákonů mých.
6. Bydlil tedy Izák v Gerar.
7. Ptali se pak muži místa toho o manželce jeho. Kterýžto odpověděl:
Sestra má jest; nebo nesměl říci: Manželka má jest, mysle sobě : Aby
mne nezabili muži místa toho pro Rebeku. Nebo byla krásná na
pohledění.
8. I přihodilo se, když již čas nějaký tam bydlil, že vyhlédal
Abimelech král Filistinský z okna a uzřel Izáka, an pohrává s Rebekou
manželkou svou.
9. Protož povolav Abimelech Izáka, řekl: Aj, v pravdě manželka tvá to
jest. Jakž to, že jsi pravil: Sestra má jest? I odpověděl jemu Izák:
Nebo jsem řekl sám u sebe : Abych snad neumřel pro ni.
10. I řekl Abimelech: Což jsi to učinil nám? O málo, že by byl spal
někdo z lidu s manželkou tvou, a ty byl bys uvedl na nás vinu.
11. I přikázal Abimelech všemu lidu, řka: Kdo by se dotkl člověka
toho, aneb manželky jeho, smrtí umře.
12. Sel pak Izák v zemi té, a shledal v tom roce sto měr; nebo
požehnal mu Hospodin.
13. I rostl muž ten, a prospíval vždy více v zrostu, až i zrostl
velmi.
14. Nebo měl stáda ovcí i stáda volů, a čeledi mnoho; pročež záviděli
mu Filistinští.
15. A všecky studnice, kteréž vykopali služebníci otce jeho za dnů
Abrahama otce jeho, zařítili Filistinští, zasypavše je prstí.
16. I řekl Abimelech Izákovi: Odejdi od nás; nebo mnohem mocnější jsi
než my.
17. Tedy odšel odtud Izák, a rozbil stany v údolí Gerar, a bydlil tu.
18. A kopal zase Izák studnice vod, kteréž byli vykopali za dnů
Abrahama otce jeho, a kteréž zařítili Filistinští po smrti Abrahamově;
a nazval je těmi jmény, kterýmiž je jmenoval otec jeho.
19. I kopali služebníci Izákovi v tom údolí, a nalezli tam studnici
vody živé.
20. Vadili se pak pastýři Gerarští s pastýři Izákovými, pravíce: Naše
jest voda. Pročež nazval jméno studnice té Esek, že se vadili s ním.
21. Vykopali také jinou studnici, a nesnáz byla i o tu; pročež dal jí
jméno Sitnah.
22. I hnul se odtud, a kopal jinou studnici, o kterouž se nevadili;
protož nazval jméno její Rehobot. Nebo řekl: Nyní uprostrannil nám
Hospodin, a vzrostli jsme na zemi.
23. Vstoupil pak odtud do Bersabé.
24. A ukázal se mu Hospodin v tu noc, a řekl: Já jsem Bůh Abrahama
otce tvého; neboj se, nebo s tebou já jsem, a požehnám tobě, a
rozmnožím símě tvé pro Abrahama služebníka svého.
25. I vzdělal tu oltář, a vzýval jméno Hospodinovo, a rozbil tu stan
svůj; a služebníci Izákovi vykopali tam studnici.
26. Abimelech pak přijel k němu z Gerar, a Ochozat, přítel jeho, a
Fikol, kníže vojska jeho.
27. I řekl jim Izák: Z jaké příčiny přišli jste ke mně? Poněvadž vy
nenáviděli jste mne, a vybyli jste mne od sebe.
28. Kteřížto odpověděli: Patrně jsme to shledali, že jest Hospodin s
tebou, i řekli jsme: Učiňme nyní přísahu mezi sebou, mezi námi a mezi
tebou; a učiníme smlouvu s tebou:
29. Že neučiníš nám nic zlého, jako i my nedotkli jsme se tebe, a jakž
jsme my toliko dobře činili tobě, a propustili jsme tě v pokoji; ty
nyní tedy povol tomu, požehnaný Hospodinův.
30. Tedy učinil jim hody, i jedli a pili.
31. A vstavše velmi ráno, přisáhli jeden druhému. I propustil je Izák,
a oni odešli od něho v pokoji.
32. Toho dne přišli služebníci Izákovi, a oznámili mu o studnici,
kterouž kopali, řkouce: Nalezli jsme vodu.
33. I nazval ji Seba. Protož jméno města toho jest Bersabé až do
dnešního dne.
34. Ezau pak jsa v letech čtyřidcíti, pojal ženu Judit, dceru Béry
Hetejského, a Bazematu, dceru Elona Hetejského.