Bible kralická: Izaiáš, 36. kapitola

1. Stalo se pak čtrnáctého léta kralování Ezechiášova, přitáhl
Senacherib král Assyrský proti všechněm městům Judským hrazeným, a
zdobýval jich.
2. I poslal král Assyrský Rabsaka z Lachis do Jeruzaléma k králi
Ezechiášovi s vojskem velikým. Kterýž se postavil u struhy rybníka
hořejšího, při silnici pole valchářova.
3. Tedy vyšel k němu Eliakim syn Helkiášův, kterýž byl správce domu, a
Sobna písař, a Joach syn Azafův, kancléř.
4. I mluvil k nim Rabsaces: Povězte medle Ezechiášovi: Toto praví král
veliký, král Assyrský: Jakéž jest to doufání, na kterémž se zakládáš?
5. Řekl jsem: Jistě žeť jest věc daremní; radyť jest a síly k válce
potřebí. A protož v koho doufáš, že mi se protivíš?
6. Aj, spolehl jsi na hůl třtiny té nalomené, na Egypt, na niž
zpodepřel-li by se kdo, pronikne ruku jeho, a probodne ji. Takovýť
jest Farao král Egyptský všechněm, kteříž v něm doufají.
7. Pakli mi díš: V Hospodinu Bohu svém doufáme: zdaliž on není ten,
jehož pobořil Ezechiáš výsosti i oltáře, a přikázal Judovi a
Jeruzalému, řka: Před tímto oltářem klaněti se budete?
8. Ale nu, potkej se medle se pánem mým králem Assyrským. Přidámť
ještě dva tisíce koní, můžeš-li jen míti, kdo by na nich jeli.
9. Jakž tedy odoláš jednomu knížeti z nejmenších služebníků pána mého,
ačkoli máš doufání v Egyptu pro vozy a jezdce?
10. Přesto, zdali jsem bez Hospodina přitáhl do země této, abych ji
zkazil? Hospodin řekl mi: Táhni na tu zemi, a zkaz ji.
11. I řekl Eliakim a Sobna a Joach Rabsakovi: Mluv medle k služebníkům
svým Syrsky, však rozumíme, a nemluv k nám Židovsky před lidem tímto,
kterýž jest na zdech.
12. I odpověděl Rabsaces: Zdaliž ku pánu tvému a k tobě poslal mne pán
můj, abych mluvil slova tato? Však k mužům těm, kteříž jsou na zdech,
aby lejna svá jedli, a moč svůj spolu s vámi pili.
13. A tak stoje Rabsaces, volal hlasem velikým Židovsky, a řekl:
Slyšte slova krále velikého, krále Assyrského:
14. Toto praví král: Nechť vás nesvodí Ezechiáš, neboť nebude moci
vyprostiti vás.
15. A nechť vám nevelí Ezechiáš doufati v Hospodina, řka: Zajisté
vysvobodí nás Hospodin, a nebudeť dáno město toto v ruku krále
Assyrského.
16. Neposlouchejte Ezechiáše. Nebo takto praví král Assyrský: Učiňte
mi to k líbosti, a vyjděte ke mně, i bude moci jísti jeden každý z
vinice své, a jeden každý z fíku svého, a píti jeden každý vodu z
čisterny své,
17. Dokudž nepřijdu, a nepoberu vás do země podobné zemi vaší, do země
úrodné, země chleba a vinic.
18. Nechť vás nesvodí Ezechiáš, řka: Hospodin vysvobodí nás. Zdaliž
mohli vysvoboditi bohové národů jeden každý zemi svou z ruky krále
Assyrského?
19. Kde jsou bohové Emat a Arfad? Kde jsou bohové Sefarvaim? Zdaliž
jsou vysvobodili i Samaří z ruky mé?
20. Kteří jsou mezi všemi bohy těch zemí, ješto by vysvobodili zemi
svou z ruky mé? Aby pak Hospodin měl vysvoboditi Jeruzalém z ruky mé?
21. Oni pak mlčeli, a neodpověděli jemu slova. Nebo takové bylo
rozkázaní královo, řkoucí: Neodpovídejte jemu.
22. I přišel Eliakim syn Helkiášův, kterýž byl správcím domu, a Sobna