1. Zpívati již budu milému svému píseň milého svého o vinici jeho:
Vinici má milý můj na vrchu úrodném.
2. Kterouž ohradil, a kamení z ní vybral, a vysadil ji vinným kmenem
výborným, a ustavěl věži u prostřed ní, také i pres udělal v ní, a
očekával, aby nesla hrozny, ale vydala plané víno.
3. Nyní tedy, obyvatelé Jeruzalémští a muži Judští, suďte medle mezi
mnou a vinicí mou.
4. Což ještě činěno býti mělo vinici mé, ješto bych jí neučinil? Proč,
když jsem očekával, aby nesla hrozny, plodila plané víno?
5. A protož oznámím vám, co já učiním vinici své: Odejmu plot její, a
přijde na spuštění; rozbořím hradbu její, i přijde na pošlapání.
6. Zapustím ji, nebude řezána, ani kopána, i vzroste na ní bodláčí a
trní; oblakům také zapovím, aby nevydávali více na ni deště.
7. Vinice zajisté Hospodina zástupů dům Izraelský jest, a muži Judští
révové milí jemu. Očekával pak soudu, a aj, nátisk; spravedlnosti, a
aj, křik.
8. Běda vám, kteříž připojujete dům k domu, a pole s polem spojujete,
tak že místa jiným není, jako byste sami rozsazeni byli k přebývání u
prostřed země.
9. V uši mé řekl Hospodin zástupů: Jistě žeť domové mnozí zpustnou,
velicí a krásní bez obyvatele budou.
10. Nadto deset dílců viničných vydá láhvici jednu, a semena chomer
vydá efi.
11. Běda těm, kteříž ráno vstávajíce, chodí po opilství, a trvají při
tom do večera, až je víno i rozpaluje.
12. A harfa, loutna a buben, a píšťalka, a víno bývá na hodech jejich;
na skutky pak Hospodinovy nehledí, a díla rukou jeho nespatřují.
13. Protož v zajetí půjde lid můj, nebo jest bez umění; a slavní jeho
budou hladovití, a množství jeho žízní usvadne.
14. Pročež rozšířilo i peklo hrdlo své, a rozedřelo nad míru ústa svá,
i sstoupí do něho slavní její a množství její, i hluk její, i ti,
kteříž se veselí v ní.
15. A tak sehnut bude člověk, a ponížen muž, a oči pyšných sníženy
budou,
16. Hospodin pak zástupů vyvýšen bude v soudu, a Bůh silný a svatý
ukáže se svatý v spravedlnosti.
17. I pásti se budou beránkové podlé obyčeje svého, a ostatky těch
tučných, navrátíce se, jísti budou.
18. Běda těm, kteříž táhnou nepravost za provazy marnosti, a jako
provazem u vozu hřích;
19. Kteříž říkají: Nechať pospíší, a nemešká dílem svým, abychom
viděli, a nechať se přiblíží, a přijde rada toho Svatého Izraelského,
abychom zvěděli.
20. Běda těm, kteříž říkají zlému dobré, a dobrému zlé, kladouce tmu
za světlo, a světlo za tmu, pokládajíce hořké za sladké, a sladké za
hořké.
21. Běda těm, kteříž jsou moudří sami u sebe, a vedlé zdání svého
opatrní.
22. Běda těm, kteříž jsou silní ku pití vína, a muži udatní k smíšení
nápoje opojného;
23. Kteříž ospravedlňují bezbožného pro dary, spravedlnost pak
spravedlivých odjímají od nich.
24. Z té příčiny, jakož plamen ohně zžírá strniště, a plevy plamen v
nic obrací, tak kořen jejich bude jako shnilina, a květ jejich jako
prach vzejde; nebo zavrhli zákon Hospodina zástupů, a řečí svatého
Izraelského pohrdli.
25. Pročež rozpáliv se prchlivostí Hospodin na lid svůj, a vztáh ruku
svou na něj, porazil jej, tak že se hory zatřásly, a těla mrtvá jejich
jako hnůj u prostřed ulic. V tom však ve všem neodvrátila se
prchlivost jeho, ale předce ruka jeho jest vztažená.
26. Nebo vyzdvihne korouhev národu dalekému, a zahvízdne naň od končin
země, a aj, rychle a prudce přijde.
27. Žádného ustalého ani klesajícího nebude mezi nimi; nebude dřímati
ani spáti, aniž se rozepne pás bedr jeho, aniž se strhá řemen obuví
jeho.
28. Střely jeho ostré, a všecka lučiště jeho natažená; kopyta koňů
jeho jako škřemen souzena budou, a kola jeho jako vichřice.
29. Řvání jeho jako řvání lva, a řváti bude jako lvíčata; a mumlati
bude, a pochytí loupež a uteče, aniž bude, kdo by vydřel.