Bible kralická: Izaiáš, 53. kapitola

1. Kdo uvěřil kázaní našemu? A rámě Hospodinovo komu jest zjeveno?
2. Nebo před ním vyrostl jako proutek, a jako kořen z země vyprahlé,
nemaje podoby ani krásy. Viděliť jsme jej, ale nic nebylo viděti toho,
proč bychom ho žádostivi byli.
3. Nejpohrdanější zajisté a nejopovrženější byl z lidí, muž bolestí, a
kterýž zkusil nemocí, a jako ukrývající tvář svou; nejpohrdanější,
pročež jsme ho za nic nevážili.
4. Ještotě on nemoci naše vzal, a bolesti naše vlastní on nesl, my
však domnívali jsme se, že jest raněn, a ubit od Boha, i strápen.
5. On pak raněn jest pro přestoupení naše, potřín pro nepravosti naše;
kázeň pokoje našeho na něj vzložena, a zsinalostí jeho lékařství nám
způsobeno.
6. Všickni my jako ovce zbloudili jsme, jeden každý na cestu svou
obrátili jsme se, a Hospodin uvalil na něj nepravosti všech nás.
7. Pokutován jest i strápen, však neotevřel úst svých. Jako beránek k
zabití veden byl, a jako ovce před těmi, kdož ji střihou, oněměl, aniž
otevřel úst svých.
8. Z úzkosti a z soudu vyňat jest, a protož rod jeho kdo vypraví,
ačkoli vyťat jest z země živých, a zraněn pro přestoupení lidu mého?
9. Kterýžto vydal bezbožným hrob jeho, a bohatému, aby byl usmrcen,
ješto však nepravosti neučinil, aniž jest nalezena lest v ústech jeho.
10. Taktě se líbilo Hospodinu jej stírati, a nemocí trápiti, aby
polože duši svou v oběť za hřích, viděl símě své, byl dlouhověký, a
to, což se líbí Hospodinu, skrze něho šťastně konáno bylo.
11. Z práce duše své uzří užitek, jímž nasycen bude. Známostí svou
ospravedlní spravedlivý služebník můj mnohé; nebo nepravosti jejich on
sám ponese.
12. A protož dám jemu díl pro mnohé, aby s nesčíslnými dělil se o
kořist, proto že vylil na smrt duši svou, a s přestupníky počten jest.
Onť sám nesl hřích mnohých, a přestupníků zástupcím byl.