1. Pro Sion nebudu mlčeti, a pro Jeruzalém neupokojím se, dokudž
nevyjde jako blesk spravedlnost jeho, a spasení jeho jako pochodně
hořeti nebude.
2. I uzří národové spravedlnost tvou, a všickni králové slávu tvou, a
nazovou tě jménem novým, kteréž ústa Hospodinova vyřknou.
3. Nadto budeš korunou ozdobnou v ruce Hospodinově, a korunou
královskou v ruce Boha svého.
4. Nebudeš více slouti opuštěná, a země tvá nebude více slouti
pustinou, ale ty nazývána budeš rozkoší, a země tvá vdanou; nebo
rozkoš míti bude Hospodin v tobě, a země tvá bude vdaná.
5. Nebo jakož pojímá mládenec pannu, tak tě sobě pojmou synové tvoji,
a jakou má radost ženich z nevěsty, tak radovati se bude z tebe Bůh
tvůj.
6. Na zdech tvých, Jeruzaléme, postavím strážné, kteříž přes celý den
i přes celou noc nikdy nebudou mlčeti. Kteříž tedy připomínáte
Hospodina, nemlčtež,
7. A nedávejte jemu pokoje, dokudž neutvrdí, a dokudž nezpůsobí, aby
Jeruzalém byl slavný na zemi.
8. Přisáhltě Hospodin skrze pravici svou, a skrze rámě síly své, řka:
Nikoli nedám obilí tvého více za pokrm nepřátelům tvým, aniž píti
budou cizozemci vína tvého, o němž jsi pracoval.
9. Ale ti, kteříž je shromažďují, budou je jísti, a chváliti
Hospodina, a kteříž je zbírají, budou je píti v síňcích svatosti mé.
10. Vejdětež, vejdětež branami, spravte cestu lidu, vyrovnejte,
vyrovnejte silnici, vybeřte kamení, vyzdvihněte korouhev k národům.
11. Aj, Hospodin rozkáže provolati až do končin země: Rcetež dceři
Sionské: Aj, Spasitel tvůj béře se, aj, mzda jeho s ním, a dílo jeho
před ním.
12. I nazovou syny tvé lidem svatým, vykoupenými Hospodinovými, ty pak
slouti budeš městem vzácným a neopuštěným.