Bible kralická: Izaiáš, 65. kapitola

1. Dal jsem se najíti těm, kteříž se na mne neptávali, nalezen jsem od
těch, kteříž mne nehledali, a národu, kterýž se nenazýval jménem mým,
řekl jsem: Teď jsem, teď jsem.
2. Rozprostíral jsem ruce své na každý den k lidu zpurnému, kteříž
chodí cestou nedobrou za myšlénkami svými,
3. K lidu, kteříž zjevně popouzejí mne ustavičně, obětujíce v
zahradách, a kadíce na cihlách,
4. Kteříž sedají při hrobích, a při svých modlách nocují, kteříž jedí
maso sviňské, a polívku nečistého z nádob svých,
5. Říkajíce: Táhni preč, nepřistupuj ke mně, nebo světější jsem nežli
ty. Tiť jsou dymem v chřípích mých a ohněm hořícím přes celý den.
6. Aj, zapsáno jest to přede mnou: Nebuduť mlčeti, nýbrž nahradím a
odplatím do lůna jejich,
7. Za nepravosti vaše, a spolu za nepravosti otců vašich, praví
Hospodin, kteříž kadívali na horách, a na pahrbcích v lehkost uvodili
mne; pročež odměřím za dílo jejich předešlé do lůna jejich.
8. Takto praví Hospodin: Jako někdo nalezna víno v hroznu, i řekl by:
Nekaz ho, proto že požehnání jest v něm, tak i já učiním pro
služebníky své, že nevyhladím všech těchto.
9. Nebo vyvedu z Jákoba símě, a z Judy toho, kterýž by dědičně obdržel
hory mé, i budou ji dědičně držeti vyvolení moji, a služebníci moji
bydliti budou tam.
10. Lid pak můj, kteříž by mne hledali, budou míti Sáron za pastviště
ovcím, a údolí Achor za odpočivadlo skotům.
11. Ale vás, kteříž opouštíte Hospodina, kteříž se zapomínáte na horu
svatosti mé, kteříž strojíte vojsku tomu stůl, a kteříž vykonáváte
tomu počtu oběti,
12. Vás, pravím, sečtu pod meč, tak že všickni vy k zabití na kolena
padati budete, proto že, když jsem volal, neohlásili jste se, mluvil
jsem, a neslyšeli jste, ale činili jste to, což zlého jest před očima
mýma, a to, čehož neoblibuji, vyvolili jste.
13. A protož takto dí Panovník Hospodin: Aj, služebníci moji jísti
budou, vy pak hlad trpěti budete: aj, služebníci moji píti budou, vy
pak žízniti budete; aj, služebníci moji veseliti se budou, vy pak
zahanbeni budete.
14. Aj, služebníci moji prozpěvovati budou pro radost srdce, vy pak
křičeti budete pro bolest srdce, a pro setření ducha kvíliti budete,
15. A zanecháte jména svého k proklínání vyvoleným mým, když vás
pomorduje Panovník Hospodin, služebníky pak své nazůve jménem jiným.
16. Ten, kterýž bude sobě požehnání dávati na zemi, požehnání dávati
sobě bude v Bohu pravém, a kdož přisahati bude na zemi, přisahati bude
skrze Boha pravého; v zapomenutí zajisté dána budou ta ssoužení první,
a budou skryta od očí mých.
17. Nebo aj, já stvořím nebesa nová a zemi novou, a nebudou
připomínány první věci, aniž vstoupí na srdce.
18. Anobrž radujte se a veselte se na věky věků z toho, což já
stvořím; nebo aj, já stvořím Jeruzalém k plésání, a lid jeho k
radosti.
19. I já plésati budu v Jeruzalémě, a radovati se v lidu svém, aniž se
více bude slýchati v něm hlasu pláče, aneb hlasu křiku.
20. Nebude tam více žádného v věku dětinském, ani starce, kterýž by
dnů svých nevyplnil; nebo dítě ve stu letech umře, hříšníku pak, by
došel i sta let, zlořečeno bude.
21. Nastavějí též domů, a bydliti budou v nich, i vinice štěpovati
budou, a jísti budou ovoce jejich.
22. Nebudou stavěti tak, aby jiný bydlil, nebudou štěpovati, aby jiný
jedl; nebo jako dnové dřeva budou dnové lidu mého, a díla rukou svých
do zvetšení užívati budou vyvolení moji.
23. Nebudouť pracovati nadarmo, aniž ploditi budou k strachu; nebo
budou símě požehnaných od Hospodina, i potomkové jejich s nimi.
24. Nadto stane se, že prvé než volati budou, já se ohlásím; ještě
mluviti budou, a já vyslyším.
25. Vlk s beránkem budou se pásti spolu, a lev jako vůl bude jísti
plevy, hadu pak za pokrm bude prach. Neuškodíť, aniž zahubí na vší mé
hoře svaté, praví Hospodin.