Bible kralická: Izaiáš, 66. kapitola

1. Takto praví Hospodin: Nebe jest mi stolice, a země podnože noh
mých. Kdež ten dům bude, kterýž mi vzděláte? Aneb kde bude místo
odpočívání mého?
2. Nebo všecko to ruka má učinila, a jí stojí všecko, praví Hospodin.
I však na toho patřím, kdož jest chudý a skroušeného ducha, a třese se
před slovem mým.
3. Sic jinak ten, kdož zabijí vola, zabil člověka; kdo zabijí hovádko,
psa sťal; kdo obětuje obět suchou, krev sviňskou obětoval; kdo kadí
kadidlem, dary dával modle. To oni vyvolili na cestách svých, proto
že, v ohavnostech svých duše jejich se kochá.
4. I jáť také vyvolím za nešlechetnosti jejich, a to, čehož se
strachují, na ně uvedu, proto že, když jsem volal, žádný se neohlásil,
když jsem mluvil, neslyšeli, ale činili to, což zlého jest před očima
mýma, a to, čehož neoblibuji, vyvolili.
5. Slyšte slovo Hospodinovo, kteříž se třesete před slovem jeho:
Říkávají bratří vaši, v nenávisti majíce vás, a vypovídajíce vás pro
jméno mé: Nechť se zjeví sláva Hospodinova. Ukážeť se zajisté ku
potěšení vašemu, ale oni zahanbeni budou.
6. Hlas hřmotu z města, hlas z chrámu, hlas Hospodinův, an odplatu
dává nepřátelům svým.
7. Prvé než pracovala ku porodu, porodila; prvé než přišla na ni
bolest, porodila pacholátko.
8. Kdo slýchal co takového? Kdo vídal co podobného? Zdaliž může
způsobeno býti, aby země zplodila lid dne jednoho? Zdaliž zplozen bývá
národ pojednou? Ale Sion jen počal pracovati ku porodu, a porodil syny
své.
9. Což bych já, kterýž otvírám život matky, neplodil? praví Hospodin.
Což bych já, kterýž činím to, aby rodily, zavřín byl? praví Bůh tvůj.
10. Veselte se s Jeruzalémem, a plésejte v něm všickni, kteříž jej
milujete. Radujte se s ním velice, kteříž jste koli kvílili nad ním,
11. Proto že ssáti budete, a sytiti se z prs potěšení jeho, ssáti
budete, a rozkoš míti v blesku slávy jeho.
12. Nebo takto praví Hospodin: Aj, já obrátím na něj jako řeku pokoj,
a jako potok rozvodnilý slávu národů. I budete ssáti, na rukou
pěstováni a na klíně rozkošně chováni budete.
13. Jako ten, kteréhož matka jeho těší, tak já vás těšiti budu, a tak
v Jeruzalémě potěšováni budete.
14. Uzříte zajisté, a radovati se bude srdce vaše, a kosti vaše jako
bylinka zkvetnou. I seznána bude ruka Hospodinova při služebnících
jeho, a prchlivost proti nepřátelům jeho.
15. Nebo aj, Hospodin v ohni přijde, a jako vichřice budou vozové
jeho, aby vypustil v prchlivosti hněv svůj, a žehrání své v plameni
ohně.
16. Hospodin, pravím, ohněm mstíti bude, a mečem svým nad všelikým
tělem, tak že mnoho bude zbitých od Hospodina.
17. I ti, kteříž se posvěcují a očišťují v zahradách, jeden po druhém
zjevně, kteříž jedí maso sviňské, a věc ohavnou i myši, též konec
vezmou, praví Hospodin.
18. Nebo já, když skutkové a myšlení jejich přijdou, shromáždím všecky
národy a jazyky. I přijdou, a uzří slávu mou.
19. A položím na ně znamení, a pošli z nich, kteříž zachováni budou, k
národům do Tarsu, Pul a Lud, jenž natahují lučiště, do Tubal a Javan,
na ostrovy daleké, kteříž neslýchali pověsti o mně, aniž vídali slávy
mé. I budou zvěstovati slávu mou mezi národy.
20. A přivedou všecky bratří vaše ze všech národů za dar Hospodinu, na
koních a na vozích, a na nůších a na mezcích, a na dromedářích, na
horu svatosti mé do Jeruzaléma, praví Hospodin, tak jako přinášejí
synové Izraelští dar v nádobě čisté do domu Hospodinova.
21. A z těchť také vezmu za kněží a za Levíty, praví Hospodin.
22. Nebo jakož ta nebesa nová, a země ta nová, kterouž já učiním,
stane přede mnou, praví Hospodin, tak stane símě vaše a jméno vaše.
23. I stane se, že od novměsíce do novměsíce, od soboty do soboty
přicházeti bude všeliké tělo, aby se klanělo přede mnou, praví
Hospodin.
24. A vyjdouce, uzří těla mrtvá lidí těch, kteříž se mi zpronevěřili;
nebo červ jejich neumře, a oheň jejich neuhasne. I budouť v ošklivosti