Bible kralická: Izaiáš, 7. kapitola

1. I stalo se za dnů Achasa syna Jotamova, syna Uziáše, krále
Judského, že přitáhl Rezin král Syrský, a Pekach syn Romeliáše, krále
Izraelského, k Jeruzalému, aby bojoval proti němu, ale nemohl ho
dobyti.
2. I oznámeno jest domu Davidovu v tato slova: Spikla se země Syrská s
Efraimem. Pročež pohnulo se srdce jeho, i srdce lidu jeho, tak jako se
pohybuje dříví v lese od větru.
3. Tedy řekl Hospodin Izaiášovi: Vyjdi nyní vstříc Achasovi, ty a Sear
Jašub syn tvůj, až na konec struhy rybníka hořejšího, k silnici pole
valchářova,
4. A díš jemu: Šetř se, abys se nekormoutil. Neboj se, a srdce tvé
nechať se neděsí dvou ostatků hlavní těch kouřících se, před
rozpáleným hněvem Rezinovým s Syrskými, a syna Romeliášova,
5. Proto že zlou radu složili proti tobě Syrský, Efraim a syn
Romeliášův, řkouce:
6. Táhněme proti zemi Judské, a vyležme ji, a odtrhněme ji k sobě, a
ustavme krále u prostřed ní syna Tabealova.
7. Toto praví Panovník Hospodin: Nestaneť se a nebude toho.
8. Nebo hlava Syrské země jest Damašek, a hlava Damašku Rezin, a po
šedesáti pěti letech potřín bude Efraim, tak že nebude lidem.
9. Mezi tím hlava Efraimova Samaří, a hlava Samaří syn Romeliášův.
Jestliže nevěříte, jistě že neostojíte.
10. I mluvil ještě Hospodin k Achasovi, řka:
11. Požádej sobě znamení od Hospodina Boha svého, buď dole hluboko,
aneb na hoře vysoko.
12. I řekl Achas: Nebudu prositi, aniž budu pokoušeti Hospodina.
13. Tedy řekl prorok: Slyšte nyní, dome Davidův, ještě-liž jest vám
málo, lidem býti k obtížení, že i Bohu mému k obtížení jste?
14. Protož sám Pán dá vám znamení: Aj, panna počne, a porodí syna, a
nazůve jméno jeho Immanuel.
15. Máslo a med jísti bude, až by uměl zavrci zlé, a vyvoliti dobré.
16. Nýbrž prvé než bude uměti dítě to zavrci zlé a vyvoliti dobré,
opuštěna bude země, kteréž nenávidíš pro dva krále její.
17. Na tebe pak přivede Hospodin, a na lid tvůj, i na dům otce tvého
dny, jakýchž nebylo ode dne, v němž odstoupil Efraim od Judy, a to
skrze krále Assyrského.
18. Nebo stane se v ten den, že pošepce Hospodin muchám, kteréž jsou
při nejdalších řekách Egyptských, a včelám, kteréž jsou v zemi
Assyrské.
19. I přijdou, a usadí se všickni ti v údolích pustých a v děrách
skalních, i na všech chrastinách i na všech stromích užitečných.
20. V ten den oholí Pán tou břitvou najatou, (skrze ty, kteříž za
řekou jsou, skrze krále Assyrského), hlavu a vlasy noh, ano také i
bradu do čista sholí.
21. I bude tehdáž, že sotva člověk zachová kravičku neb dvě ovce,
22. Avšak pro množství mléka, kteréhož nadojí, jísti bude máslo. Máslo
zajisté a med jísti bude, kdožkoli v zemi bude zanechán.
23. Bude také v ten čas, že každé místo, na němž jest tisíc kmenů
vinných za tisíc stříbrných, trním a hložím poroste.
24. S střelami a lučištěm tudy jíti musí; hložím zajisté a trním
zaroste všecka země.
25. Všecky pak hory, kteréž motykou kopány býti mohou, nebudou se báti
hloží a trní; nebo budou za pastviště volům, a bravům ku pošlapání.