Bible kralická: Jeremiáš, 13. kapitola

1. Takto řekl Hospodin ke mně: Jdi a zjednej sobě pás lněný, a opaš
jím bedra svá, do vody pak nedávej ho.
2. Tedy zjednal jsem ten pás podlé slova Hospodinova, a opásal jsem
bedra svá.
3. Potom stalo se slovo Hospodinovo ke mně podruhé, řkoucí:
4. Vezmi ten pás, kterýž jsi zjednal, kterýž jest na bedrách tvých, a
vstana, jdi k Eufrates, a skrej jej tam do díry skalní.
5. I šel jsem, a skryl jsem jej u Eufrates, jakž mi byl přikázal
Hospodin.
6. Stalo se pak po přeběhnutí dnů mnohých, že řekl Hospodin ke mně:
Vstana, jdi k Eufrates, a vezmi odtud ten pás, kterýžť jsem přikázal
skrýti tam.
7. I šel jsem k Eufrates, a vykopav, vzal jsem ten pás z místa toho,
kdež jsem jej byl skryl. A aj, zkažený byl ten pás, aniž se k čemu
hodil.
8. Tehdy stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
9. Takto praví Hospodin: Takť zkazím pýchu Judských i pýchu
Jeruzalémských velikou.
10. Lidu toho přenešlechetného, kteříž nechtí poslouchati slov mých,
kteříž chodí podlé zdání srdce svého, a chodí za bohy cizími, sloužíce
jim, a klanějíce se jim. I bude podoben pasu tomu, kterýž se nehodí k
ničemu.
11. Nebo jakož se drží pás na bedrách muže, tak jsem byl připojil k
sobě všecken dům Izraelský i všecken dům Judský, dí Hospodin, aby byli
lidem mým, a to k slávě, a k chvále, i k ozdobě, ale nebyli poslušni.
12. Protož rci jim slovo toto: Takto praví Hospodin Bůh Izraelský:
Všeliká nádoba vinná naplňována bývá vínem. Kdyžť pak řeknou: Zdaliž
nevíme dobře, že všeliká nádoba vinná naplňována bývá vínem?
13. I díš jim: Takto praví Hospodin: Aj, já naplním všecky obyvatele
země této i krále, kteříž sedí místo Davida na stolici jeho, i kněží i
proroky, a tolikéž všecky obyvatele Jeruzalémské opilstvím,
14. A rozrazím jednoho o druhého, jakož otce, tak také syny, dí
Hospodin. Nebudu šanovati, aniž odpustím, aniž se smiluji, abych
zkaziti jich neměl.
15. Poslouchejte a ušima pozorujte, nepovyšujte se, neboť Hospodin
mluví.
16. Dejte Hospodinu Bohu svému čest, dřív než by tmu uvedl, a dříve
nežli by se zurážely nohy vaše o hory tmavé. I čekali byste světla,
ale obrátil by je v stín smrti, proměnil by je v mrákotu.
17. Jestliže pak toho neuposlechnete, v skrýších plakati bude duše má
pro pýchu vaši, a náramně kvíliti bude. Potekou, pravím, z očí mých
slzy, nebo zajato bude stádce Hospodinovo.
18. Rci králi i královně: Seďte na zemi; nebo odjata bude přednost
vaše, koruna ozdoby vaší.
19. Města polední uzavírána budou, tak že nebude žádného, kdo by
otevříti mohl. Zastěhováno bude všecko Judstvo, zastěhováno bude
docela.
20. Pozdvihněte očí svých, a vizte ty, kteříž táhnou od půlnoci. Kdež
jest to stádo, kteréžť dáno bylo, stádce ozdoby tvé?
21. Co díš, když tě navštíví, ještos ty naučila je, aby byli nad tebou
vůdcové přední? Zdaliž bolesti tebe nezachvátí jako ženu rodící?
22. Díš-li v srdci svém: Proč by mne to potkati mělo? Pro množství
nepravosti tvé odkryti budou podolkové tvoji, násilně odjata bude obuv
tvá.
23. Může-li změniti Mouřenín kůži svou, aneb pardus peřestost svou,
také vy budete moci dobře činiti, naučivše se zle činiti.
24. Protož rozptýlím je, jako vítr pouště rozptyluje plevy.
25. Ten bude los tvůj a díl odměřený tobě ode mne, praví Hospodin,
proto žes se zapomněla nade mnou, a úfalas v lež.
26. A tak i já také odkryji podolek tvůj nad hlavu tvou, aby spatřína
byla hanba tvá,