Bible kralická: Jeremiáš, 26. kapitola

1. Na počátku kralování Joakima syna Joziášova, krále Judského, stalo
se slovo toto od Hospodina, řkoucí:
2. Takto praví Hospodin: Postav se v síňci domu Hospodinova, a mluv ke
všechněm městům Judským, přicházejícím klaněti se v domě Hospodinově,
všecka slova, kteráž tobě přikazuji mluviti k nim, neujímejž slova,
3. Zdali by aspoň uposlechli, a odvrátili se jeden každý od cesty své
zlé, abych litoval zlého kteréž myslím učiniti jim pro nešlechetnost
předsevzetí jejich.
4. Rciž tedy jim: Takto praví Hospodin: Neuposlechnete-li mne, abyste
chodili v zákoně mém, kterýž jsem předložil vám,
5. Poslouchajíce slov služebníků mých proroků, kteréž já posílám k
vám, jakož jste, když jsem je, ráno přivstávaje posílal,
neposlouchali:
6. Jistě žeť naložím s domem tímto jako s Sílo, a město toto vydám v
proklínání všechněm národům země.
7. Slyšeli pak kněží a proroci, i všecken lid Jeremiáše mluvícího
slova ta v domu Hospodinovu.
8. I stalo se, že hned, jakž přestal Jeremiáš mluviti všeho, cožkoli
přikázal Hospodin mluviti ke všemu lidu, jali jej ti kněží a proroci i
všecken lid ten, řkouce: Smrtí umřeš.
9. Proč jsi prorokoval ve jménu Hospodinovu, řka: Stane se jako Sílo
domu tomuto, a město toto tak spustne, že nebude v něm žádného
obyvatele? Shromažďoval se pak všecken lid k Jeremiášovi do domu
Hospodinova.
10. Tedy uslyšavše knížata Judská ty věci, přišli z domu královského
do domu Hospodinova, a posadili se u dveří brány Hospodinovy nové.
11. I řekli kněží a proroci těm knížatům a všemu lidu, řkouce: Hoden
jest smrti muž tento; nebo prorokoval proti městu tomuto, jakž jste
slyšeli v své uši.
12. Tedy promluvil Jeremiáš ke všechněm knížatům těm i ke všemu lidu,
řka: Hospodin poslal mne, abych prorokoval o domu tomto i o městě
tomto všecky ty věci, kteréž jste slyšeli.
13. Protož nyní polepšte cest svých a předsevzetí svých, a
poslouchejte hlasu Hospodina Boha svého, i bude litovati Hospodin toho
zlého, kteréž vyřkl proti vám.
14. Já pak aj, v rukou vašich jsem, učiňte mi, což se vám za dobré a
spravedlivé vidí.
15. Ale však jistotně vězte, usmrtíte-li mne, že krev nevinnou na sebe
uvedete, i na město toto, i na obyvatele jeho; nebo v pravdě poslal
mne Hospodin k vám, abych mluvil v uši vaše všecka slova tato.
16. I řekli knížata i všecken lid kněžím a těm prorokům: Nemáť nikoli
muž tento odsuzován býti na smrt, poněvadž ve jménu Hospodina Boha
našeho mluvil nám.
17. Tedy povstali někteří z starších té země, a promluvili ke všemu
shromáždění lidu, řkouce:
18. Micheáš Moraštický prorokoval za času Ezechiáše krále Judského, a
pravil všemu lidu Judskému, řka: Takto praví Hospodin zástupů: Sion
jako pole orán bude, a Jeruzalém jako hromady, hora pak domu tohoto
jako lesové vysocí.
19. Zdaliž hned proto usmrtil jej Ezechiáš král Judský a všecken Juda?
Zdaliž neulekl se Hospodina, a nemodlil se Hospodinu? I litoval
Hospodin toho zlého, kteréž vyřkl proti nim. Protož my činíme velmi
zlou věc proti dušem svým.
20. A byl také muž prorokující ve jménu Hospodinovu, Uriáš syn
Semaiášův z Kariatjeharim, kterýž prorokoval o městě tomto i o zemi
této v táž všecka slova jako Jeremiáš.
21. A když uslyšel král Joakim a všickni udatní jeho, i všecka knížata
slova jeho, hned usiloval král usmrtiti jej. O čemž uslyšev Uriáš, bál
se, a utíkaje, přišel do Egypta.
22. Ale poslal král Joakim některé do Egypta, Elnatana syna Achborova
i jiné s nímdo Egypta.
23. Kteříž vyvedše Uriáše z Egypta, přivedli jej k králi Joakimovi. I
zabil jej mečem, a vhodil tělo jeho do hrobů lidu obecného.
24. A však ruka Achikamova syna Safanova byla při Jeremiášovi, aby ho
nevydával v ruku lidu k usmrcení jeho.