Bible kralická: Jeremiáš, 30. kapitola

1. Slovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi od Hospodina, řkoucí:
2. Takto praví Hospodin, Bůh Izraelský, řka: Spiš sobě do knihy všecka
slova, kterážť jsem mluvil.
3. Aj, dnové zajisté jdou, dí Hospodin, přivedu zase zajaté lidu svého
Izraelského i Judského, praví Hospodin, a uvedu je do země, kterouž
jsem byl dal otcům jejich, a dědičně ji obdrží,
4. Tatoť pak jsou slova, kteráž mluvil Hospodin o Izraelovi a Judovi:
5. Takto zajisté praví Hospodin: Hlas předěšení a hrůzy slyšíme, a že
není žádného pokoje.
6. Ptejte se nyní, a vizte rodívá-li samec. Pročež tedy vidím, an
každý muž rukama svýma drží se za bedra svá jako rodička, a obrácené
všechněch oblíčeje v zsinalost?
7. Ach, nebo veliký jest den tento, tak že nebylo žádného jemu
podobného. Ale jakť koli čas jest ssoužení Jákobova, předceť z něho
vysvobozen bude.
8. Stane se zajisté v ten den, dí Hospodin zástupů, že polámi jho jeho
z šíje tvé, a svazky tvé potrhám, i nebudou ho více v službu
podrobovati cizozemci.
9. Ale sloužiti budou Hospodinu Bohu svému, a Davidovi králi svému,
kteréhož jim vzbudím.
10. Protož ty neboj se, služebníče můj Jákobe, dí Hospodin, aniž se
strachuj, ó Izraeli, nebo aj, já vysvobodím tě zdaleka, i símě tvé z
země zajetí jejich. I navrátí se Jákob, aby odpočíval, a pokoj měl, a
nebude žádného, kdo by jej předěsil.
11. Neboť já s tebou jsem, dí Hospodin, abych tě vysvobodil, když
učiním konec všechněm národům, mezi kteréž tě rozptýlím. Tobě však
neučiním konce, ale budu tě trestati v soudu, ačkoli tě bez trestání
naprosto nenechám.
12. Takto zajisté praví Hospodin: Přetěžké bude potření tvé,
přebolestná rána tvá.
13. Nebude, kdo by přisoudil při tvou k uléčení; lékařství platného
žádného míti nebudeš.
14. Všickni, kteříž tě milují, zapomenou se nad tebou, aniž tě
navštíví, když tě raním ranou nepřítele, a trestáním přísným pro
mnohou nepravost tvou a nesčíslné hříchy tvé.
15. Proč křičíš nad svým potřením a těžkou bolestí svou? Pro mnohou
nepravost tvou a nesčíslné hříchy tvé to činím tobě.
16. A však všickni, kteříž zžírají tebe, sežráni budou, a všickni,
kteříž utiskají tebe, všickni, pravím, do zajetí půjdou, a kteříž tě
pošlapávají, pošlapáni budou, a všecky, kteříž tě loupí, v loupež
vydám,
17. Tehdáž když tobě navrátím zdraví, a na rány tvé zhojím tě, dí
Hospodin, proto že zahnanou nazývali tebe, říkajíce: Tato jest Sion,
není žádného, kdo by ji navštívil.
18. Takto praví Hospodin: Aj, já zase přivedu zajaté stánků
Jákobových, a nad příbytky jeho slituji se, i budeť zase vzděláno
město na prvním místě svém, a palác podlé způsobu svého vystaven.
19. A bude pocházeti od nich díků činění a hlas veselících se; nebo je
rozmnožím, a nebudou umenšení bráti, zvelebím je, a nebudou sníženi.
20. A budou synové jeho tak jako i prvé, a shromáždění jeho přede mnou
utvrzeno bude, trestati pak budu všecky, kteříž jej ssužují.
21. A povstane z něho nejdůstojnější jeho, a panovník jeho z
prostředku jeho vyjde, kterémuž rozkáži přiblížiti se, aby předstoupil
přede mne. Nebo kdo jest ten, ješto by slíbil za sebe, že předstoupí
přede mne? dí Hospodin.
22. I budete mým lidem, a já budu vaším Bohem.
23. Aj, vicher Hospodinův s prchlivostí vyjde, vicher trvající nad
hlavou nešlechetných trvati bude.
24. Neodvrátíť se prchlivost hněvu Hospodinova, dokudž neučiní toho, a
dokudž nevykoná úmyslu srdce svého. Tehdáž porozumíte tomu.