Bible kralická: Jeremiáš, 34. kapitola

1. Slovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi od Hospodina, (když
Nabuchodonozor král Babylonský, a všecko vojsko jeho, i všecka
království země pod moc jeho přináležející, všickni také národové
bojovali proti Jeruzalému a proti všechněm městům jeho), řkoucí:
2. Takto praví Hospodin Bůh Izraelský: Jdi a rci Sedechiášovi králi
Judskému, rci, pravím, jemu: Takto dí Hospodin: Aj, já dám toto město
v ruku krále Babylonského, aby je vypálil ohněm.
3. I ty neznikneš ruky jeho, ale jistotně jat a v ruku jeho vydán
budeš, a oči tvé uzří oči krále Babylonského, i ústa jeho s ústy tvými
mluviti budou, a do Babylona se dostaneš.
4. A však slyš slovo Hospodinovo, Sedechiáši králi Judský: Takto praví
Hospodin o tobě: Neumřeš od meče,
5. V pokoji umřeš. A jakož pálívali otcům tvým, králům předešlým,
kteříž byli před tebou, tak páliti budou tobě, a říkajíce: Ach, pane,
kvíliti budou nad tebou; nebo slovo toto já mluvil jsem, dí Hospodin.
6. I mluvil Jeremiáš prorok Sedechiášovi, králi Judskému, všecka slova
ta v Jeruzalémě,
7. Když vojsko krále Babylonského bojovalo proti Jeruzalému a proti
všechněm městům Judským ostatním, proti Lachis a proti Azeku; nebo ta
byla pozůstala z měst Judských města hrazená.
8. Slovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi od Hospodina, když učinil král
Sedechiáš smlouvu se vším lidem, kterýž byl v Jeruzalémě, o vyhlášení
jim svobody,
9. Aby propustil jeden každý služebníka svého a jeden každý děvku
svou, Hebrejského neb Hebrejskou, svobodné, aby nepodroboval sobě v
službu Žida, bratra svého, nižádný.
10. Tedy uposlechla všecka knížata a všecken lid, kterýž byl v smlouvu
všel, aby propustil jeden každý služebníka svého a jeden každý děvku
svou svobodné, aby nepodroboval jich v službu více; uposlechli,
pravím, a propustili.
11. Potom pak rozmyslivše se, zase pobrali služebníky své a děvky své,
kteréž byli propustili svobodné, a podrobili je sobě za služebníky a
děvky.
12. I stalo se slovo Hospodinovo k Jeremiášovi od Hospodina, řkoucí:
13. Takto praví Hospodin Bůh Izraelský: Já jsem učinil smlouvu s otci
vašimi toho dne, když jsem je vyvedl z země Egyptské, z domu
služebníků, řka:
14. Po vyplnění sedmi let propouštívejte jeden každý bratra svého
Žida, kterýž by prodán byl tobě, a sloužilť by šest let, propusť,
pravím, jej svobodného od sebe. Ale neuposlechli otcové vaši mne, aniž
naklonili ucha svého.
15. Vy zajisté usmyslivše sobě dnes, učinili jste to, což jest
spravedlivého před očima mýma, že jste vyhlásili svobodu jeden každý
bližnímu svému, učinivše smlouvu před oblíčejem mým v domě tom, kterýž
nazván jest od jména mého.
16. Ale zase zpáčivše se, zlehčili jste jméno mé, že jste vzali zase
jeden každý služebníka svého a jeden každý děvku svou, kteréž jste
byli propustili svobodné podlé žádosti jejich, a podrobili jste je,
aby byli vaši služebníci a děvky.
17. Protož takto praví Hospodin: Vy neuposlechli jste mne, abyste
vyhlásili svobodu jeden každý bratru svému, a jeden každý bližnímu
svému, aj, já vyhlašuji proti vám svobodu, dí Hospodin, meči, moru a
hladu, a vydám vás ku posmýkání po všech královstvích země.
18. Vydám zajisté ty lidi, jenž přestoupili smlouvu mou, kteříž
nevykonali slov smlouvy té, kterouž učinili před oblíčejem mým, když
tele rozťali na dvé, a prošli mezi díly jeho,
19. Totiž knížata Judská a knížata Jeruzalémská, komorníci, a kněží, i
všecken lid té země, kteříž prošli mezi díly toho telete.
20. Vydám je, pravím, v ruku nepřátel jejich, a v ruku hledajících
bezživotí jejich, i budou těla mrtvá jejich za pokrm ptactvu
nebeskému, a šelmám zemským.
21. Sedechiáše také krále Judského, i knížata jeho vydám v ruku
nepřátel jejich, a v ruku hledajících bezživotí jejich, v ruku,
pravím, vojska krále Babylonského, kteříž odtáhli od vás.
22. Aj, já přikáži, dí Hospodin, a přivedu je zase na město toto, aby
bojovali proti němu, a vezmouce je, vypálili je ohněm; města také
Judská obrátím v poušť, tak že nebude žádného obyvatele.