1. Slovo, kteréž mluvil Hospodin proti Babylonu a proti zemi Kaldejské
skrze Jeremiáše proroka:
2. Oznamujte mezi národy a rozhlašujte, zdvihněte korouhev,
rozhlašujte, netajte, rcete: Vzat bude Babylon, zahanben bude Bél,
potřín bude Merodach, zahanbeny budou modly jeho, potříni budou
ukydaní bohové jeho.
3. Nebo přitáhne na něj národ od půlnoci, kterýž obrátí zemi jeho v
pustinu, tak že nebude obyvatele v ní. Od člověka až do hovada
vystěhují se, odejdou.
4. V těch dnech a toho času, dí Hospodin, přijdou synové Izraelští,
oni i synové Judští spolu; plačíce, ochotně půjdou, a Hospodina Boha
svého hledati budou.
5. Na cestu k Sionu ptáti se budou, a obrátíce se tam, řeknou: Poďte a
připojte se k Hospodinu smlouvou věčnou, nepřicházející v zapomenutí.
6. Ovce hynoucí jsou lid můj, pastýři jejich působí to, aby bloudily,
a po horách se toulaly, s hůry na pahrbek chodily, zapomenuvše na
příbytky své.
7. Všickni, kteříž je nalézají, zžírají je, a nepřátelé jejich říkají:
Nebudeme nic vinni, proto že hřeší proti Hospodinu. Příbytek
spravedlnosti a otců jejich naděje jest Hospodin.
8. Vystěhujte se z prostředku Babylona, a z země Kaldejské vyjděte, a
buďte jako kozlové před stádem.
9. Nebo aj, já vzbudím a přivedu na Babylon shromáždění národů
velikých z země půlnoční, kteřížto sšikují se proti němu, i bude dobyt
odtud. Kterýchžto střely jsou jako silného, jenž sirobu uvodí; žádnáť
se nenavrátí na prázdno.
10. I bude země Kaldejských v loupež; všickni, kteříž ji loupiti
budou, nasytíse, dí Hospodin.
11. Proto že se veselíte, proto že pléšete, ó dráči dědictví mého,
proto že jste zbujněli jako jalovice vytylá, a provyskujete jako
rekové,
12. Zahanbena bude matka vaše velice, a zapýří se rodička vaše: Aj,
nejzadnější z národů, poušť, země vyprahlá a pustina.
13. Pro prchlivost Hospodinovu nebude v ní bydleno, ale velmi spustne
všecko. Každý, kdož půjde mimo Babylon, užasne se, a diviti se bude
nade všemi ranami jeho.
14. Sšikujte se proti Babylonu vůkol všickni, kteříž natahujete
lučiště, střílejte proti němu, nelitujte střely; nebo hřešil proti
Hospodinu.
15. Křičte proti němu vůkol: Poddal se, padli základové jeho, pobořeny
jsou zdi jeho. Nebo pomsta Hospodinova jest, uveďte pomstu na něj;
jakž činíval, učiňte jemu.
16. Vypleňte rozsevače z Babylona, i držícího srp v čas žně; před
mečem hubícím každý nechť se k lidu svému obrátí, a každý do země své
nechť uteče.
17. Hovádko zahnané jest Izrael, kteréž lvové splašili. Nejprvé zžíral
je král Assyrský, tento pak poslednější, Nabuchodonozor král
Babylonský, kosti jeho potřel.
18. Protož toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Aj, já
navštívím krále Babylonského i zemi jeho, jako jsem navštívil krále
Assyrského.
19. A přivedu zase Izraele do příbytku jeho, aby se pásl na Karmeli a
Bázan, a na hoře Efraim, a v Galád aby se sytila duše jeho.
20. V těch dnech a toho času, dí Hospodin, byla-li by vyhledávána
nepravost Izraelova, nebude žádné, a hříchové Judovi, však nebudou
nalezení; nebo odpustím těm, kteréž pozůstavím.
21. Proti té zemi zpurných táhni, a proti obyvatelům pomsty; zhub je a
zahlaď jako proklaté i utíkající, dí Hospodin. Učiniž, pravím, všecko,
jakž přikazuji tobě,
22. Ať jest hluk boje v té zemi a potření veliké.
23. Jakž by posekáno a polámáno býti mohlo kladivo vší země? Jak by k
užasnutí Babylon býti mohl mezi národy?
24. Polékl jsem na tě, ó Babylone, pročež vzat budeš, než zvíš.
Nalezen, ano i polapen budeš, proto že jsi směl potýkati se s
Hospodinem.
25. Otevřel Hospodin poklad svůj, a vynesl nástroje hněvu svého; nebo
dílo toto jest Panovníka Hospodina zástupů v zemi Kaldejské.
26. Přitáhněte na ni od konce země, zotvírejte obilnice její, šlapejte
po ní jako po stozích, a zahlaďte ji jako proklatou, tak aby z ní
ničeho nepozůstalo.
27. Zbíte mečem všecky volky její, nechť sstoupí k zabití; běda jim,
když přijde den jejich, čas navštívení jejich.
28. Hlas utíkajících a ucházejících z země babylonské, aby oznámili na
Sionu pomstu Hospodina Boha našeho, pomštění chrámu jeho.
29. Shromažďte proti babylonu nejudatnější, všickni natahující
lučiště, položte se proti němu vůkol, ať nelze jemu ujíti. Odplaťte
jemu podlé skutků jeho, všecko, jakž dělával, učiňte jemu; nebo proti
Hospodinu pýchal, proti Svatému Izraelskému.
30. Protož padnou mládenci jeho na ulicích jeho, a všickni muži
bojovní jeho vypléněni budou v ten den, dí Hospodin.
31. Aj, já jsem proti tobě, ó pýcho, praví Panovník Hospodin zástupů;
neboť přišel den tvůj, čas, abych tě navštívil.
32. Poklesne se zajisté ten pyšný a padne, a nebude žádného, kdo by
jej zdvihl; a zanítím oheň v městech jeho, kterýžto zžíře všecka
vůkolí jeho.
33. Takto praví Hospodin zástupů: Utištěni jsou synové Izraelští, i s
syny Judskými, a všickni, kteříž je zjímali, drží je, nechtí
propustiti jich.
34. Ale vykupitel jejich silný, jehož jméno jest Hospodin zástupů,
jistotně povede při jejich, aby pokoj způsobil této zemi, a pohnul
obyvateli Babylonskými.
35. Meč na Kaldejské, dí Hospodin, a na obyvatele Babylonské, i na
knížata jeho i na mudrce jeho.
36. Meč na lháře, aby se zbláznili, meč na silné jeho, aby potříni
byli.
37. Meč na koně jeho a na vozy jeho, i na všecku tu směsici, kteráž
jest u prostřed něho, aby byli jako ženy; meč na poklady jeho, aby
rozchvátáni byli.
38. Sucho na vody jeho, aby vyschly; nebo země plná jest rytin, a při
modlách bláznívají.
39. Protož bydliti budou tam šelmy s hroznými potvorami, bydliti budou
v ní i mladé sovy; a nebude tam bydleno na věky, ani přebýváno od
národu až do pronárodu.
40. Podobná bude k podvrácení hroznému Sodomy a Gomory i sousedů
jejich, dí Hospodin; neosadí se tam žádný, aniž bydliti bude v ní syn
člověka.
41. Aj, lid přitáhne od půlnoci, a národ veliký, i králové znamenití,
vzbuzeni jsouce od stran země.
42. Lučiště a kopí pochytí, ukrutní budou, a neslitují se; hlas jejich
jako moře zvučeti bude, a na koních pojedou, sšikovaní jako muž udatný
k boji proti tobě, ó dcero Babylonská.
43. Král Babylonský jakž uslyší pověst o nich, opadnou ruce jeho,
úzkost zachvátí jej, bolest jako rodičku.
44. Aj, jako lev vystupuje, více než zdutí Jordána proti příbytku