Bible kralická: Leviticus, 16. kapitola

1. Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi po smrti dvou synů Aronových,
kteřížto, když předstoupili před Hospodina, zemřeli,
2. A řekl Hospodin Mojžíšovi: Mluv Aronovi bratru svému, ať nevchází
každého času do svatyně za oponu před slitovnici, kteráž jest na
truhle, aby neumřel; nebo já v oblace ukáži se nad slitovnicí.
3. S tímto vcházeti bude Aron do svatyně: S volkem mladým, kterýž bude
v obět za hřích, a s beranem k oběti zápalné.
4. V sukni lněnou svatou obleče se, a košilku lněnou bude míti na těle
hanby své, pasem také lněným opáše se, a čepici lněnou vstaví na
hlavu, roucha zajisté svatá jsou tato; i umyje vodou tělo své a obleče
se v ně.
5. Od shromáždění pak synů Izraelských vezme dva kozly k oběti za
hřích, a jednoho berana k zápalné oběti.
6. I bude obětovati Aron volka svého v obět za hřích, a očistí sebe i
dům svůj.
7. Potom vezme ty dva kozly a postaví je před Hospodinem u dveří
stánku úmluvy.
8. I dá Aron na ty dva kozly losy, los jeden Hospodinu, a los druhý
Azazel.
9. A obětovati bude Aron kozla toho, na něhož by los padl Hospodinu,
obětovati jej bude za hřích.
10. Kozla pak toho, na něhož přišel los Azazel, postaví živého před
Hospodinem, aby skrze něho učinil očištění, a pustí ho na poušť k
Azazel.
11. I bude obětovati Aron volka svého v obět za hřích, a očistí sebe i
dům svůj, a zabije volka svého v obět za hřích.
12. Vezme také plnou kadidlnici uhlí řeřavého s oltáře, kterýž jest
před tváří Hospodinovou, a plné obě hrsti své vonných věcí stlučených,
a vnese za oponu.
13. A vloží kadidlo to na oheň před Hospodinem, a dým kadění toho
přikryje slitovnici, kteráž jest nad svědectvím, a neumře.
14. Potom vezma krve volka toho, pokropí prstem svým na slitovnicí k
východu; tolikéž před slitovnicí kropiti bude sedmkrát krví tou prstem
svým.
15. Zabije také v obět za hřích kozla toho, kterýž jest lidu, a vnese
krev jeho do vnitřku za oponu, a učiní se krví jeho, jakož učinil se
krví volka, totiž pokropí jí na slitovnici a před slitovnicí.
16. A očistí svatyni od nečistot synů Izraelských a od přestoupení
jejich i všech hříchů jejich. Totéž učiní i stánku úmluvy, kterýž jest
mezi nimi u prostřed nečistot jejich.
17. (Žádný pak člověk ať není v stánku úmluvy, když on vchází k
očišťování do svatyně, dokudž by on zase nevyšel a očištění za sebe,
za dům svůj i za všecko množství Izraelské nevykonal.)
18. Vyjde pak k oltáři, kterýž jest před Hospodinem, a očistí jej. A
vezma krve volka toho, a ze krve kozla, dá na rohy oltáře vůkol.
19. A pokropí ho svrchu krví tou prstem svým sedmkrát, a očistí jej i
posvětí ho od nečistot synů Izraelských.
20. A když by dokonal očištění svatyně a stánku úmluvy a oltáře,
obětovati bude kozla živého.
21. A vlože Aron obě ruce své na hlavu kozla živého, vyznávati bude
nad ním všecky nepravosti synů Izraelských, a všecka přestoupení
jejich se všemi hříchy jejich, a vloží je na hlavu kozla, a vyžene ho
člověk k tomu zřízený na poušť.
22. (Kozel ten zajisté ponese na sobě všecky nepravosti jejich do země
pusté.) A pustí kozla toho na poušťi.
23. Potom pak přijda Aron do stánku úmluvy, svleče s sebe roucha
lněná, v něž se byl oblékl, když vjíti měl do svatyně, a nechá jich
tu.
24. A umyje tělo své vodou na místě svatém, a obleče se zase v roucha
svá, a vyjda, obětovati bude obět zápalnou svou a obět zápalnou lidu,
a očistí sebe i lid.
25. A tuk oběti za hřích páliti bude na oltáři.
26. Ten pak, kterýž vyvedl kozla na Azazel, zpéře roucha svá, a zmyje
tělo své vodou, a potom vejde do stanů.
27. Volka pak za hřích a kozla za hřích, jejichž krev vnesena byla k
vykonání očištění v svatyni, vynese ven z táboru, a spálí ohněm kůže
jejich, i maso jejich, i lejna jejich.
28. Kdož by pak spálil je, zpéře roucha svá, a umyje tělo své vodou, a
potom vejde do táboru.
29. Bude vám i toto za věčné ustanovení: Sedmého měsíce, desátého dne
téhož měsíce ponižovati budete duší svých, a žádného díla nebudete
dělati, ani doma zrozený, ani příchozí, kterýž jest pohostinu mezi
vámi.
30. Nebo v ten den očistí vás, abyste očištěni byli; ode všech hříchů
svých před Hospodinem očištěni budete.
31. Sobota odpočinutí bude vám, a ponižovati budete duší svých
ustanovením věčným.
32. Očišťovati pak bude kněz, kterýž jest pomazaný, a jehož ruce
posvěceny jsou k vykonávání úřadu kněžského místo otce svého, a obleče
se v roucha lněná, roucha svatá.
33. A očistí svatyni svatou a stánek úmluvy, očistí také i oltář, i
kněží, i všecken lid shromážděný očistí.
34. A bude vám to ustanovením věčným k očišťování synů Izraelských ode