Bible kralická: Leviticus, 17. kapitola

1. I mluvil Hospodin Mojžíšovi, řka:
2. Mluv k Aronovi a synům jeho i ke všechněm synům Izraelským, a rci
jim: Tato jest věc, kterouž přikázal Hospodin, řka:
3. Kdož by koli z domu Izraelského zabil vola aneb beránka, neb kozu,
buď mezi stany, aneb kdož by zabil vně za stany,
4. A ke dveřím stánku úmluvy nepřivedl by ho, aby obětoval obět
Hospodinu před příbytkem Hospodinovým: vinen bude krví, nebo krev
vylil; protož vyhlazen bude muž ten z prostředku lidu svého.
5. Přivedou tedy synové Izraelští oběti své, kteréž by na poli
zabíjeti chtěli, přivedou je, pravím, k Hospodinu ke dveřím stánku
úmluvy, k knězi, a obětovati budou oběti pokojné Hospodinu.
6. A pokropí kněz krví na oltáři Hospodinovu u dveří stánku úmluvy, a
páliti bude tuk u vůni líbeznou Hospodinu.
7. A nikoli více nebudou obětovati obětí svých ďáblům, po nichžto
odcházejíce, oni smilní. Zákon tento bude jim věčný i všechněm
potomkům jejich.
8. Protož povíš jim: Kdož by koli z domu Izraelského aneb z
příchozích, kteříž by pohostinu byli mezi vámi, obětoval zápal aneb
jinou obět,
9. A ke dveřím stánku úmluvy nepřivedl by jí, aby ji obětoval
Hospodinu; tedy vyhlazen bude člověk ten z lidu svého.
10. A kdož by koli z domu Izraelského aneb z příchozích, kteříž jsou
pohostinu mezi nimi, jedl jakou krev: postavím tvář svou proti člověku
tomu, a vyhladím jej z prostředku lidu jeho.
11. Nebo duše všelikého těla ve krvi jest, já pak oddal jsem vám ji k
oltáři, k očišťování duší vašich. Nebo sama krev na duši očišťuje.
12. Protož řekl jsem synům Izraelským: Nižádný z vás nebude jísti
krve; ani příchozí, kterýž pohostinu jest mezi vámi, nebude krve
jísti.
13. A kdož by koli z synů Izraelských aneb z příchozích, kteříž jsou
pohostinu mezi vámi, honě, ulovil zvíře aneb ptáka, což se jísti může,
tedy vycedí krev jeho a zasype ji prstí.
14. Nebo duše všelikého těla jest krev jeho, kteráž jest v duši jeho.
Protož jsem pověděl synům Izraelským: Krve žádného těla jísti
nebudete, nebo duše všelikého těla jest krev jeho; kdož by koli jedl
ji, vyhlazen bude.
15. Kdož by pak koli jedl tělo mrtvé aneb udávené, buď on doma zrozený
aneb příchozí: zpéře roucha svá, a umyje se vodou, a nečistý bude až
do večera, potom pak čistý bude.
16. A pakli nezpéře roucha svého, a těla svého neumyje, tedy ponese
nepravost svou.