Bible kralická: Leviticus, 21. kapitola

1. Řekl také Hospodin Mojžíšovi: Mluv kněžím synům Aronovým a rci jim:
Při mrtvém nepoškvrní se žádný z vás v lidu svém.
2. Toliko při krevním příteli svém, mateři neb otci svém, synu neb
dceři své a bratru svém,
3. Též při sestře své, panně sobě nejbližší, kteráž neměla muže, při
té poškvrní se.
4. Nepoškvrní se při knížeti lidu svého, tak aby nečistý byl.
5. Nebudou dělati sobě lysiny na hlavě své, vytrhávajíce sobě vlasy. A
brady své nebudou holiti, ani těla svého řezati.
6. Budou svatí Bohu svému, aniž poškvrní jména Boha svého; nebo oběti
ohnivé Hospodinovy, chléb Boha svého obětují, protož svatí budou.
7. Ženy nevěstky aneb poškvrněné nevezmou sobě, a ženy zahnané od muže
jejího nepojmou; nebo svatý jest jeden každý z nich Bohu svému.
8. Ty také, lide, za svatého budeš jej míti, nebo chléb Boha tvého
obětuje. Protož svatý bude tobě, nebo já svatý jsem Hospodin, kterýž
posvěcuji vás.
9. Dcera pak některého kněze, když by se smilství dopustila, otce
svého poškvrnila. Ohněm spálena buď.
10. Kněz pak nejvyšší mezi bratřími svými, na jehožto hlavu vylit jest
olej pomazání, a posvětil rukou svých, aby obláčel se v roucho svaté,
hlavy své neodkryje a roucha svého neroztrhne.
11. Aniž k kterému tělu mrtvému přistoupí, a aniž při otci aneb mateři
své poškvrní se.
12. Nevyjde z svatyně a nepoškvrní svatyně Boha svého; nebo koruna
oleje pomazání Boha jeho jest na něm: Já jsem Hospodin.
13. On také ženu v panenstvím jejím za manželku sobě pojme.
14. Vdovy, aneb zahnané, aneb poškvrněné, nevěstky, žádné z těch
nebude sobě bráti, ale pannu z lidu svého vezme sobě za manželku.
15. A nepoškvrní semene svého v rodu svém, nebo já jsem Hospodin
posvětitel jeho.
16. Mluvil opět Hospodin Mojžíšovi, řka:
17. Mluv k Aronovi a rci: Kdožkoli z semene tvého po všech rodech
svých bude míti na sobě vadu, nechť nepřistupuje, aby obětoval chléb
Boha svého.
18. Nebo žádný muž, kterýž by měl na sobě vadu, nemá přistupovati: Muž
slepý, aneb kulhavý, aneb mající oud některý příliš malý, aneb příliš
veliký,
19. Aneb muž, kterýž by měl zlámanou nohu, aneb zlámanou ruku,
20. Aneb hrbovatý, aneb krhavý, aneb kterýž má bělmo na oku svém, aneb
prašivost ustavičnou, neb lišeje, aneb stlačené lůno.
21. Nižádný muž, kterýž by měl na sobě nějakou vadu, z semene Arona
kněze, nepřistoupí, aby obětoval oběti ohnivé Hospodinu; nebo vada na
něm jest. Nepřistoupíť, aby obětoval chléb Boha svého.
22. Chléb však Boha svého z věcí svatosvatých a z věcí svatých jísti
bude.
23. Ale za oponu nebude vcházeti a k oltáři nebude přistupovati, nebo
vada jest na něm, aby nepoškvrnil svatyně mé; nebo já jsem Hospodin
posvětitel jejich.
24. Ta slova mluvil Mojžíš k Aronovi a k synům jeho, i ke všechněm
synům Izraelským.