Bible kralická: Leviticus, 6. kapitola

1. Mluvil opět Hospodin k Mojžíšovi, řka:
2. Kdyby člověk zhřešil a přestoupením přestoupil proti Hospodinu, buď
že by oklamal bližního svého v věci sobě svěřené, aneb v spolku
nějakém, aneb mocí by vzal něco, aneb lstivě podvedl bližního svého,
3. Buď že nalezna ztracenou věc, zapřel by mu ji, buď že by přisáhl
falešně, kteroukoli věcí z těch, kterouž přihází se člověku učiniti a
zhřešiti jí,
4. Když by tedy zhřešil a vinen byl: navrátí zase tu věc, kterouž mocí
sobě vzal, aneb tu, kteréž lstivě s útiskem dosáhl, aneb tu, kteráž mu
svěřena byla, aneb ztracenou věc, kterouž nalezl,
5. Aneb o kterékoli věci falešně přisáhl: tedy navrátí to z cela, a
nad to pátý díl toho přidá tomu, číž bylo; to navrátí v den oběti za
hřích svůj.
6. Obět pak za hřích svůj přivede Hospodinu z drobného dobytku, skopce
bez poškvrny, vedlé ceny tvé, v obět za vinu knězi.
7. I očistí jej kněz před Hospodinem, a odpuštěno mu bude, jedna každá
z těch věcí, kterouž by učinil a jí vinen byl.
8. I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:
9. Přikaž Aronovi i synům jeho a rci: Tento bude řád při oběti
zápalné: (slove pak obět zápalná od pálení na oltáři celou noc až do
jitra, nebo oheň na oltáři vždycky hořeti bude),
10. Obleče se kněz v roucho své lněné, a košilku lněnou vezme na tělo
své, a vyhrabe popel, když oheň spálí obět zápalnou na oltáři, a
vysype jej u oltáře.
11. Potom svleče šaty své a obleče se v roucho jiné, a vynese popel
ven z stanů na místo čisté.
12. Oheň pak, kterýž jest na oltáři, bude hořeti na něm, nebude
uhašován. A bude zapalovati jím kněz dříví každého jitra, a zpořádá na
něm obět zápalnou, a páliti bude na něm tuk pokojných obětí.
13. Oheň ustavičně hořeti bude na oltáři, a nebudeť uhašen.
14. Tento pak bude řád při oběti suché, kterouž obětovati budou synové
Aronovi Hospodinu u oltáře:
15. Vezme hrst bělné mouky z oběti té a z oleje jejího, se vším tím
kadidlem, kteréž bude na oběti suché, a páliti to bude na oltáři u
vůni líbeznou, pamětné její Hospodinu.
16. Což pak zůstane z ní, to jísti budou Aron i synové jeho; přesné
jísti se bude na místě svatém, v síni stánku úmluvy jísti to budou.
17. Nebude vařeno s kvasem, nebo jsem jim to dal za díl z obětí mých
ohnivých; svaté svatých to jest, jako i obět za hřích a jako obět za
vinu.
18. Každý mužského pohlaví z synů Aronových jísti bude to právem
věčným po rodech vašich, z ohnivých obětí Hospodinových. Což by se
koli dotklo toho, svaté bude.
19. I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:
20. Tato jest obět Aronova a synů jeho, kterouž obětovati budou
Hospodinu v den pomazání jeho: Desátý díl míry efi mouky bělné za obět
suchou ustavičnou, polovici toho ráno a polovici u večer.
21. Na pánvici s olejem strojena bude; smaženou přineseš ji, a pečené
kusy oběti suché obětovati budeš u vůni spokojující Hospodina.
22. A kněz, kterýž z synů jeho po něm pomazán bude, ať ji obětuje
právem věčným. Hospodinu všecko to páleno bude.
23. A všeliká suchá obět kněžská celá spálena bude; nebudeť jedena.
24. Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi, řka:
25. Mluv Aronovi a synům jeho a rci: Tento bude řád oběti za hřích: Na
místě, kdež se zabijí obět zápalná, zabita bude obět za hřích před
Hospodinem; svatá svatých jest.
26. Kněz obětující tu obět za hřích budeť jísti ji; na místě svatém
jedena bude v síni stánku úmluvy.
27. Což by se koli dotklo masa jejího, svaté bude; a jestliže by krví
její šaty skropeny byly, to, což skropeno jest, obmyješ na místě
svatém.
28. A nádoba hliněná, v níž by vařeno bylo, rozražena bude; pakli by v
nádobě měděné vařeno bylo, vytřena a vymyta bude vodou.
29. Všeliký pohlaví mužského mezi kněžími jísti to bude; svaté svatých
jest.
30. Ale žádná obět za hřích, (z jejížto krve něco vneseno bylo by do