1. I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:
2. Udělej sobě dvě trouby stříbrné. Dílem taženým uděláš je, kterýchž
užívati budeš k svolání všeho množství, a když by se mělo hnouti
vojsko.
3. Protož kdyžkoli zatroubí na ně, shromáždí se k tobě všecko množství
ke dveřím stánku úmluvy.
4. Jestliže v jednu toliko zatroubí, tedy shromáždí se k tobě knížata,
přední lidu Izraelského.
5. Pakli by s nějakým přetrubováním troubili, hnou se s místa, kteříž
leželi k východní straně.
6. Když by pak troubili s přetrubováním po druhé, tedy hnou se ti,
kteříž leželi ku poledni. S přetrubováním troubiti budou k tažení
svému.
7. Ale když byste měli svolati všecko množství, prostě bez
přetrubování troubiti budete.
8. Synové Aronovi kněží trubami těmi budou troubiti, a bude vám to
ustanovení věčné v pronárodech vašich.
9. Když vyjdete na vojnu v zemi vaší proti nepříteli ssužujícímu vás,
s přetrubováním troubiti budete v trouby ty, a budete v paměti před
Hospodinem Bohem svým, a zachováni budete od nepřátel svých.
10. V den také veselí vašeho, a při slavnostech svých, a při začátcích
měsíců vašich troubiti budete v trouby ty k obětem svým zápalným a
pokojným, i budou vám na památku před Bohem vaším: Já Hospodin Bůh
váš.
11. I stalo se léta druhého, dvadcátý den měsíce druhého, že se
vyzdvihl oblak z příbytku svědectví.
12. I táhli synové Izraelští po svých taženích z pouště Sinai; a
zastavil se oblak na poušti Fáran.
13. Takto nejprvé brali se z rozkazu Hospodinova skrze Mojžíše:
14. Šla napřed korouhev vojska synů Juda po houfích svých, a nad nimi
byl Názon, syn Aminadabův.
15. Nad vojskem pak pokolení synů Izachar byl Natanael, syn Suar.
16. A nad vojskem pokolení synů Zabulon Eliab, syn Helonův.
17. Složen jest také i příbytek, a šli synové Gersonovi a synové
Merari nesouce příbytek.
18. Potom šla korouhev vojska Rubenova po houfích svých, a nad nimi
byl Elisur, syn Sedeurův.
19. Nad vojskem pak pokolení synů Simeon Salamiel, syn Surisaddai.
20. A nad vojskem pokolení synů Gád Eliazaf, syn Duelův.
21. Šli také i Kahatští, nesouce svatyni; onino pak vyzdvihovali
příbytek, až i tito přišli.
22. Potom šla korouhev vojska synů Efraim po houfích svých, a nad nimi
byl Elisama, syn Amiudův.
23. Nad vojskem pak pokolení synů Manasse Gamaliel, syn Fadasurův.
24. A nad vojskem pokolení synů Beniamin Abidan, syn Gedeonův.
25. Šla potom i korouhev vojska synů Dan, obsahující ostatek vojska po
houfích svých, a nad vojskem jeho Ahiezer, syn Amisaddai.
26. Nad vojskem pak pokolení synů Asser Fegiel, syn Ochranův.
27. A nad vojskem pokolení synů Neftalím Ahira, syn Enanův.
28. Ta jsou tažení synů Izraelských po houfích jejich, a tím pořádkem
táhli.
29. Řekl pak Mojžíš Chobabovi, synu Raguelovu Madianskému, tchánu
svému: My se béřeme k místu, o kterémž řekl Hospodin: Dám je vám.
Protož poď s námi, a dobře učiníme tobě; nebo Hospodin mnoho dobrého
zaslíbil Izraelovi.
30. Kterýž odpověděl jemu: Nepůjdu, ale k zemi své a k příbuznosti své
se navrátím.
31. I řekl Mojžíš: Neopouštěj medle nás; nebo ty jsi svědom na poušti,
kde bychom se měli klásti, a budeš nám za vůdce.
32. Když pak půjdeš s námi, a přijde to dobré, jímž dobře učiní nám
Hospodin, tedy i tobě dobře učiníme.
33. A tak brali se od hory Hospodinovy cestou tří dnů, (a truhla
smlouvy Hospodinovy předcházela je,) cestou tří dnů, pro vyhlédání
sobě místa k odpočinutí.
34. A oblak Hospodinův byl nad nimi ve dne, když se hýbali z ležení.
35. Když pak počínali jíti s truhlou, říkával Mojžíš: Povstaniž
Hospodine, a rozptýleni buďte nepřátelé tvoji, a ať utíkají před tváří
tvou, kteříž tě v nenávisti mají.
36. Když pak stavína byla, říkával: Navratiž se, Hospodine, k desíti