1. (13:2) I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:
2. (13:3) Pošli sobě muže, kteříž by spatřili zemi Kananejsou, kterouž
já dám synům Izraelským; jednoho muže z každého pokolení otců jejich
vyšlete, ty, kteříž by byli přednější mezi nimi.
3. (13:4) Poslal je tedy Mojžíš z pouště Fáran, jakž byl rozkázal
Hospodin; a všickni ti muži byli knížata mezi syny Izraelskými.
4. (13:5) Tato jsou pak jména jejich: Z pokolení Ruben Sammua, syn
Zakurův;
5. (13:6) Z pokolení Simeon Safat, syn Huri;
6. (13:7) Z pokolení Juda Kálef, syn Jefonův;
7. (13:8) Z pokolení Izachar Igal, syn Jozefův;
8. (13:9) Z pokolení Efraim Ozeáš, syn Nun;
9. (13:10) Z pokolení Beniamin Falti, syn Rafův;
10. (13:11) Z pokolení Zabulon Gaddehel, syn Sodi;
11. (13:12) Z pokolení Jozef a z pokolení Manasses Gaddi, syn Susi;
12. (13:13) Z pokolení Dan Amiel, syn Gemalův;
13. (13:14) Z pokolení Asser Setur, syn Michaelův;
14. (13:15) Z pokolení Neftalím Nahabi, syn Vafsi;
15. (13:16) Z pokolení Gád Guhel, syn Máchův;
16. (13:17) Ta jsou jména mužů, kteréž poslal Mojžíš, aby shlédli
zemi. I přezděl Mojžíš Ozeovi, synu Nun, Jozue.
17. (13:18) Tedy poslal je Mojžíš, aby prohlédli zemi Kananejskou, a
řekl jim: Jděte tudyto při straně polední a vejděte na hory.
18. (13:19) A shlédněte, jaká jest země ta, i lid, kterýž bydlí v ní,
silný-li jest či mdlý? málo-li jich, či mnoho?
19. (13:20) A jaká jest též země ta, v níž on bydlí, dobrá-li jest, či
zlá? a jaká jsou města, v nichž přebývají, v staních-li, či v
hrazených místech?
20. (13:21) Tolikéž jaká jest země, úrodná-li, či neúrodná, jest-li na
ní stromoví, či není? A buďte udatné mysli, a přineste nám z ovoce té
země. A byl tehdáž čas, v němžto hroznové zaměkali.
21. (13:22) Odšedše tedy, prohlédli tu zemi od pouště Tsin až do
Rohob, kudy se jde do Emat.
22. (13:23) I šli stranou polední, a přišli až do Hebronu, kdežto byli
Achiman a Sesai a Tolmai, synové Enakovi. Hebron pak o sedm let prvé
ustaveno jest, nežli Soan, město Egyptské.
23. (13:24) Potom přišli až do údolí Eškol, a tu uřezali ratolest s
hroznem jedním jahodek plným, a nesli jej na sochoře dva; též i jablka
zrnatá i fíky té země.
24. (13:25) I nazváno jest to místo Nehel Eškol, od hroznu, kterýž tu
uřezali synové Izraelští.
25. (13:26) Navrátili se pak zase, prošedše zemi, po čtyřidcíti dnech.
26. (13:27) A jdouce, přišli k Mojžíšovi a k Aronovi i ke všemu
množství synů Izraelských, na poušti Fáran v Kádes, a oznámili jim i
všemu množství to, co spravili, a ukázali jim ovoce země té.
27. (13:28) A vypravujíce jim, řekli: Přišli jsme do země, do kteréž
jsi nás poslal, kteráž v pravdě oplývá mlékem a strdí, a toto jest
ovoce její.
28. (13:29) Než že lid jest silný, kterýž bydlí v zemi té, města také
pevná jsou a veliká velmi, k tomu i syny Enakovy tam jsme viděli.
29. (13:30) Amalech bydlí v kraji poledním, a Hetejský, Jebuzejský a
Amorejský bydlejí na horách, Kananejský pak bydlí při moři a při břehu
Jordánském.
30. (13:31) I krotil Kálef lid bouřící se proti Mojžíšovi, a mluvil:
Jděme předce, a opanujme zemi, nebo zmocníme se jí.
31. (13:32) Ale muži ti, kteříž chodili s ním, pravili: Nikoli
nebudeme moci vstoupiti proti lidu tomu, nebo silnější jest nežli my.
32. (13:33) I zhaněli a zošklivili zemi shlédnutou synům Izraelským,
mluvíce: Země, již jsme prošli a spatřili, jest země taková, ješto
hubí obyvatele své; a všecken lid, kterýž jsme viděli u prostřed ní,
jsou muži postavy vysoké velmi.
33. (13:34) Také jsme tam viděli obry, syny Enakovy, kteříž jsou větší
než jiní obrové, ješto se nám zdálo, že jsme proti nim jako kobylky, a
takoví jsme se i jim zdáli.