Bible kralická: Numeri, 31. kapitola

1. Mluvil opět Hospodin k Mojžíšovi, řka:
2. Pomsti prvé synů Izraelských nad Madianskými, a potom připojen
budeš k lidu svému.
3. Mluvil tedy Mojžíš k lidu, řka: Vypravte některé z sebe k boji, aby
šli proti Madianským a vykonali pomstu Hospodinovu nad nimi.
4. Po tisíci z pokolení, ze všech pokolení Izraelských vyšlete k boji.
5. I vydáno jest z mnohých tisíců Izraelských po tisíci z každého
pokolení, totiž dvanácte tisíců způsobných k boji.
6. I poslal je Mojžíš po tisíci z každého pokolení k boji, a Fínesa
syna Eleazara kněze s nimi; a nádoby svaté i trouby k troubení byly v
ruce jeho.
7. Tedy bojovali proti Madianským, jakož byl přikázal Hospodin
Mojžíšovi, a zbili všecky pohlaví mužského.
8. Pobili také krále Madianské mezi jinými, kteréž porazili, totiž
Evi, Rekem, Sur, Hur a Rebe, pět králů Madianských; Baláma také, syna
Beorova, zabili mečem.
9. A zajali synové Izraelští ženy Madianské i děti jejich; všecka
hovada jejich, i všechny dobytky jejich, a všecka zboží jejich
pobrali.
10. Všecka také města jejich, v kterýchž svá obydlí měli, i všecky
hrady jejich vypálili ohněm.
11. A všecku loupež i všecky kořisti pobravše, lidi i hovada,
12. Vedli je k Mojžíšovi a k Eleazarovi knězi, a ke všemu množství
synů Izraelských, i zajaté i kořisti, i loupeže, k vojsku na roviny
Moábské, kteréž jsou při Jordánu naproti Jerichu.
13. I vyšli Mojžíš a Eleazar kněz a všecka knížata shromáždění proti
nim ven za stany.
14. Tedy rozhněval se Mojžíš na vůdce vojska, hejtmany nad tisíci a
setníky, kteříž se navraceli z boje,
15. A řekl jim Mojžíš: A což jste zachovali všecky ženy?
16. Ej, onyť jsou hle synům Izraelským, podlé rady Balámovy, daly
příčinu k přestoupení proti Hospodinu, při modlářství Fegor, pročež
ona rána přišla byla na lid Hospodinův.
17. Protož nyní zmordujte všecky děti pohlaví mužského, a všecky ženy,
kteréž poznaly muže.
18. Všecky pak panny, kteréž nepoznaly muže, zachovejte sobě živé.
19. Vy pak zůstaňte vně za stany za sedm dní; všickni, kteřížkoli jste
někoho zabili, aneb kteříž jste se zabitého dotkli, očištovati se
budete dne třetího a dne sedmého, sebe i zajaté své.
20. Všeliké také roucho a všecky věci kožené, i všelijaké dílo z srstí
kozích, i všelikou nádobu dřevěnou očistíte.
21. I řekl Eleazar kněz vojákům, kteříž byli šli k boji: Toto jest
ustanovení zákona, kteréž byl přikázal Hospodin Mojžíšovi.
22. Zlato však, stříbro, měď, železo, cín a olovo,
23. A cožkoli trpí oheň, ohněm přepálíte, a přečištěno bude, však tak,
když vodou očišťování obmyto bude; což pak nemůže ohně strpěti, to
skrze vodu protáhnete.
24. Zpéřete také roucha svá v den sedmý, a čistí budete; a potom
vejdete do stanů.
25. Mluvil i to Hospodin k Mojžíšovi, řka:
26. Sečti summu kořistí zajatých, tak z lidí jako z hovad, ty a
Eleazar kněz, a přední z čeledi otců v lidu;
27. A rozdělíš ty kořisti na dva díly, jeden mezi vojáky, kteříž byli
vytáhli na vojnu, a druhý mezi všecko shromáždění.
28. A vezmeš díl na Hospodina od mužů bojovných, kteříž byli vyšli na
vojnu, jednu duši z pěti set, buďto z lidí neb z hovad, neb z oslů,
neb z ovcí.
29. Z jejich polovice to vezmete, a dáte Eleazarovi knězi obět vzhůru
pozdvižení Hospodinu.
30. Z polovice pak té, kteráž jest synů Izraelských, vezmeš jedno z
padesáti, buďto z lidí neb z volů, neb z oslů, neb z ovcí, a tak ze
všelijakých hovad, a dáš to Levítům, držícím stráž příbytku
Hospodinova.
31. I učinil Mojžíš a Eleazar kněz tak, jakž byl rozkázal Hospodin
Mojžíšovi.
32. A bylo té kořisti z pozůstalé ještě loupeže, kteréž nabral lid
válečný, ovec šestkrát sto tisíc, sedmdesáte a pět tisíců;
33. A volů sedmdesáte a dva tisíce;
34. Oslů šedesáte a jeden tisíců;
35. A panen, kteréž mužů nepoznaly, všech dva a třidceti tisíců.
36. Dostala se pak polovice jedna na díl těm, kteříž byli vytáhli na
vojnu, dobytka drobného v počtu třikrát sto tisíc, třidceti a sedm
tisíců a pět set,
37. A na díl vzatý Hospodinu dobytka drobného šest set, sedmdesáte
pět.
38. A z volů šest a třidceti tisíců, z nichž přišlo na díl Hospodinu
sedmdesáte a dva.
39. Oslů také třidceti tisíc a pět set, z nichž přišlo na díl
Hospodinu šedesáte a jeden.
40. A lidí šestnácte tisíců, z nichž přišlo na díl Hospodinu třidceti
a dvě duše.
41. Dal tedy Mojžíš díl oddělený Hospodinu Eleazarovi knězi, jakž byl
přikázal Hospodin Mojžíšovi.
42. Z druhé pak polovice synů Izraelských, kterouž vzal Mojžíš od těch
mužů, jenž bojovali,
43. (A bylo té polovice k shromáždění přináležející z ovec třikrát sto
tisíc, třidceti a sedm tisíců a pět set;
44. Volů třidceti šest tisíců;
45. Oslů třidceti tisíců a pět set;
46. A lidí šestnácte tisíců;)
47. Z té tedy polovice synů Izraelských vzal Mojžíš po jednom zajatém
z padesáti, tak z lidí jako z hovad, a dal to Levítům, držícím stráž
příbytku Hospodinova, jakž byl přikázal Hospodin Mojžíšovi.
48. Tedy přistoupili k Mojžíšovi vývodové vojska, hejtmané nad tisíci
a setníci,
49. A řekli jemu: My služebníci tvoji sečtli jsme počet bojovníků,
kteréž jsme měli pod spravou naší, a neubyl ani jeden z nás.
50. A protož obětujeme obět Hospodinu, každý z toho, čehož jest
dostal, nádobí zlaté, zápony, náramky, prsteny, náušnice a řetízky,
aby očištěny byly duše naše před Hospodinem.
51. Vzal tedy Mojžíš a Eleazar kněz od nich to zlato všelikého díla
řemeslného.
52. Bylo pak všeho zlata odděleného, kteréž obětováno Hospodinu,
šestnácte tisíců, sedm set a padesáte lotů, od hejtmanů nad tisíci a
od setníků.
53. (Muži zajisté bojovní, což loupeží vzali, to sobě měli.)
54. A vzavše Mojžíš a Eleazar kněz od hejtmanů nad tisíci a setníků to