Bible kralická: Numeri, 32. kapitola

1. Měli pak synové Ruben a synové Gád dobytka velmi mnoho, a uzřeli
zemi Jazer a zemi Galád, ano místo to místo příhodné pro dobytek.
2. Protož přistoupivše synové Gád a synové Ruben, mluvili k Mojžíšovi
a k Eleazarovi knězi a knížatům shromáždění, řkouce:
3. Atarot a Dibon, a Jazer a Nemra, Ezebon a Eleale, a Saban a Nébo a
Beon,
4. Země, kterouž zbil Hospodin před shromážděním Izraelským, jest země
příhodná ku pastvě dobytku, a my služebníci tvoji máme drahně dobytka.
5. (Protož řekli:) Jestliže jsme nalezli milost před očina tvýma,
nechť jest dána krajina ta služebníkům tvým k vládařství, ať nechodíme
za Jordán.
6. I odpověděl Mojžíš synům Gád a synům Ruben: Což bratří vaši půjdou
sami k boji, a vy zde zůstanete?
7. I proč roztrhujete mysli synů Izraelských, aby nesměli jíti do
země, kterouž jim dal Hospodin?
8. Takť jsou učinili otcové vaši, když jsem je poslal z Kádesbarne,
aby prohlédli zemi tu.
9. Kteřížto, když přišli až k údolí Eškol a shlédli zemi, potom
vrátivše se, odvrátili mysl synů Izraelských, aby nešli do země,
kterouž dal jim Hospodin.
10. Čímž popuzen jsa k hněvu Hospodin v den ten, přisáhl, řka:
11. Zajisté že lidé ti, kteříž vyšli z Egypta, od dvadcítiletých a
výše, neuzří země té, kterouž jsem s přísahou zaslíbil Abrahamovi,
Izákovi a Jákobovi, nebo ne cele následovali mne,
12. Kromě Kálefa, syna Jefonova Cenezejského, a Jozue, syna Nun, nebo
cele následovali Hospodina.
13. I popudila se prchlivost Hospodinova na Izraele, a učinil, aby
byli tuláci na poušti za čtyřidceti let, dokudž nezahynul všecken ten
věk, kterýž činil zlé před očima Hospodinovýma.
14. A hle, vy nastoupili jste na místo otců svých, plémě lidí
hříšných, abyste vždy přidávali k hněvu prchlivosti Hospodinovy na
Izraele.
15. Jestliže se odvrátíte od následování jeho, i onť také opustí jej
na poušti této, a tak budete příčina zahynutí všeho lidu tohoto.
16. Přistoupivše pak znovu, řekli jemu: Stáje dobytkům a stádům svým
zde vzděláme, a města dítkám svým,
17. Sami pak v odění pohotově budeme, statečně sobě počínajíce před
syny Izraelskými, dokavadž jich neuvedeme na místo jejich; mezi tím
zůstanou dítky naše v městech hrazených, pro bezpečnost před obyvateli
země.
18. Nenavrátíme se do domů svých, až prvé vládnouti budou synové
Izraelští jeden každý dědictvím svým;
19. Aniž vezmeme jakého dědictví s nimi za Jordánem neb dále, když
dosáhneme dědictví svého z této strany Jordánu, k východu slunce.
20. I odpověděl jim Mojžíš: Jestliže učiníte tak, jakž jste mluvili, a
jestliže půjdete v odění před Hospodinem k boji,
21. A šli byste za Jordán vy všickni v odění před Hospodinem, dokavadž
by nevyhnal nepřátel svých od tváři své,
22. A nebyla podmaněna všecka země před Hospodinem: potom navrátíte
se, a budete bez viny před Hospodinem i před Izraelem; tak přijde země
tato vám v dědictví před Hospodinem.
23. Pakli neučiníte toho, hle, zhřešíte proti Hospodinu, a vězte, že
pomsta vaše přijde na vás.
24. Stavějte sobě tedy města pro dítky, a stáje pro dobytky své, a což
vyšlo z úst vašich, učiňte.
25. I odpovědělo pokolení synů Gád a synů Ruben Mojžíšovi, řka:
Služebníci tvoji učiní, jakž pán náš rozkazuje.
26. Dítky naše a ženy naše, dobytek náš a všecka hovada naše, tu
zůstanou v městech Galád,
27. Služebníci pak tvoji přejdou jeden každý v odění způsobný před
Hospodinem k boji, jakož mluví pán můj.
28. I poručil o nich Mojžíš Eleazarovi knězi a Jozue, synu Nun, a
předním v čeledech pokolení synů Izraelských,
29. A řekl jim: Jestliže přejdou synové Gád a synové Ruben s vámi za
Jordán všickni hotovi k boji před Hospodinem, a byla by již podmaněna
země před vámi, dáte jim zemi Galád k vládařství.
30. Pakli by nešli v odění s vámi, tedy dědictví míti budou u prostřed
vás v zemi Kanán.
31. I odpověděli synové Gád a synové Ruben, řkouce: Jakž mluvil
Hospodin služebníkům tvým, tak učiníme:
32. My půjdeme v odění před Hospodinem do země Kanán, a zůstane nám v
dědictví vládařství naše z této strany Jordánu.
33. Tedy dal jim Mojžíš, synům totiž Gád a synům Ruben a polovici
pokolení Manasses, syna Jozefova, království Seona, krále Amorejského,
a království Oga, krále Bázanského, zemi s městy jejími při pomezích,
i města země té všudy vůkol.
34. A vzdělali synové Gád, Dibon, Atarot a Aroer,
35. A Atrot, Sofan, Jazer a Jegbaa,
36. A Betnemra a Betaran, města hrazená, a stáje pro dobytky.
37. Synové pak Ruben vystavěli Ezebon, Eleale a Kariataim,
38. A Nébo a Balmeon, změnivše jim jména; také Sabma, a dali jiná
jména městům, kteráž vzdělali.
39. Táhli pak synové Machir, syna Manassesova, do Galád, a vzavše tu
krajinku, vyhnali Amorejského, kterýž tam bydlil.
40. I dal Mojžíš zemi Galád Machirovi, synu Manassesovu, a bydlil v
ní.
41. Jair také syn Manassesův táhl a vzal vsi jejich, a nazval je vsi
Jairovy.
42. Nobe také táhl, a vzal Kanat a městečka jeho, a nazval je Nobe od