Bible kralická: Ozeáš, 2. kapitola

1. Rcete bratřím vašim: Ó lide můj, a sestrám vašim: Ó milosrdenství
došlá.
2. Odpor veďte proti matce vaší, dokažte, že ona není manželka má, a
že já nejsem muž její, leč odvaruje smilství svých od tváři své, a
cizoložství svých z prostřed prsí svých,
3. Abych jí nesvlékl do naha, a nepostavil jí tak, jakž byla v den
narození svého, a učině ji podobnou poušti, a obrátě ji jako v zemi
vyprahlou, umořil bych ji žízní.
4. Neslitoval bych se ani nad syny jejími, proto že jsou synové z
smilstva.
5. Nebo smilní matka jejich, hanebnost páše rodička jejich; říká
zajisté: Půjdu za frejíři svými, kteříž mi dodávají chleba mého, vody
mé, vlny mé, lnu mého, oleje mého i nápojů mých.
6. A protož aj, já opletu cestu její trním, a ohradím hradbou, aby
stezek svých nalezti nemohla.
7. Tehdy běhati bude za frejíři svými, a však nedostihne jich, hledati
jich bude, ale nenalezne. I dí: Ej nu, již se navrátím k manželu svému
prvnímu, proto že mi lépe tehdáž bylo než nyní.
8. Nebo ona nezná toho, že jsem já dával jí obilé, a mest a olej,
anobrž rozmnožoval stříbro i zlato, kteréž vynakládají na Bále.
9. Protož poberu zase obilé své v čas jeho, i mest svůj v jistý čas
jeho, a odejmu jí vlnu svou i len svůj k přiodívání nahoty její,
10. A tak v brzce odkryji mrzkost její před očima frejířů jejích, a
žádný jí nevytrhne z ruky mé.
11. A učiním přítrž vší radosti její, svátkům jejím, novoměsícům jejím
i sobotám jejím, a všechněm slavnostem jejím.
12. Pohubím také révoví její a fíkoví její, proto že říká: Ty věci
jsou mzda má, kterouž mi dali frejíři moji; a obrátím je v les, a
sžerou je živočichové polní.
13. A budu na ní vyhledávati dnů Bálů, v nichž jim kadí, a ozdoběci se
náušnicemi svými a záponami svými, chodí za frejíři svými, na mne se
pak zapomíná, praví Hospodin.
14. Protož aj, já namluvím ji, když ji uvedu na poušť; nebo mluviti
budu k srdci jejímu.
15. A dám jí vinice její od téhož místa, i údolé Achor místo dveří
naděje, i bude tam zpívati jako za dnů mladosti své, totiž jako
tehdáž, když vycházela z země Egyptské.
16. I stane se v ten den, dí Hospodin, že volati budeš: Muži můj, a
nebudeš mne volati více: Báli můj.
17. Nebo vyprázdním jména Bálů z úst tvých, aniž připomínáni budou
více v jménu svém.
18. A učiním pro tebe smlouvu v ten den s živočichy polními, a s
ptactvem nebeským i s zeměplazy, lučiště pak a meč polámi, i válku
odejmu z země, a způsobím to, aby bydleli bezpečně.
19. I zasnoubím tě sobě na věčnost, zasnoubím tě sobě, pravím, v
spravedlnosti a v soudu a v dobrotivosti a v hojném milosrdenství.
20. Zasnoubím tě sobě také u víře, abys poznala Hospodina.
21. I stane se v ten den, že vyslýchati budu, dí Hospodin, vyslýchati
budu nebesa, a ona vyslyší zemi.
22. Země pak vyslyší obilé, i mest, i olej, a ty věci vyslyší
Jezreele.
23. Nebo ji rozseji sobě na zemi, a smiluji se nad Loruchámou, Loammi
pak řeknu: Lid můj jsi ty, a on dí: Bože můj.