Bible kralická: Soudců, 2. kapitola

1. Vstoupil pak anděl Hospodinův z Galgala do Bochim a řekl: Vyvedl
jsem vás z Egypta a uvedl jsem vás do země, kterouž jsem s přísahou
zaslíbil otcům vašim, a řekl jsem: Nezruším smlouvy své s vámi na
věky.
2. Vy také nečiňte smlouvy s obyvateli země této, oltáře jejich
rozkopejte; ale neposlechli jste hlasu mého. Co jste to učinili?
3. Pročež také jsem řekl: Nevyhladím jich před tváří vaší, ale budou
vám jako trní, a bohové jejich budou vám osídlem.
4. I stalo se, když mluvil anděl Hospodinův slova tato všechněm synům
Izraelským, že pozdvihl hlasu svého lid a plakal.
5. I nazvali jméno místa toho Bochim, a obětovali tu Hospodinu.
6. Rozpustil pak byl Jozue lid, a rozešli se synové Izraelští, jeden
každý do dědictví svého, aby vládli zemí.
7. I sloužil lid Hospodinu po všecky dny Jozue, a po všecky dny
starších, kteříž dlouho živi byli po Jozue, jenž viděli všecky skutky
veliké Hospodinovy, kteréž učinil Izraelovi.
8. Ale když umřel Jozue syn Nun, služebník Hospodinův, jsa ve stu a
desíti letech,
9. A pochovali ho v krajině dědictví jeho, v Tamnatheres, na hoře
Efraim, k straně půlnoční hory Gás;
10. Také když všecken věk ten připojen jest k otcům svým, a povstal
jiný věk po nich, kteříž neznali Hospodina, ani skutků, kteréž učinil
Izraelovi:
11. Tedy činili synové Izraelští to, což jest zlého před očima
Hospodinovýma, a sloužili modlám,
12. Opustivše Hospodina Boha otců svých, kterýž je vyvedl z země
Egyptské, a odešli za bohy cizími, bohy těch národů, kteříž byli vůkol
nich, a klaněli se jim; pročež popudili Hospodina.
13. Nebo opustivše Hospodina, sloužili Bálovi i Astarotům.
14. I rozpálila se prchlivost Hospodinova na Izraele, a vydal je v
ruku loupežníků, kteříž je zloupili; vydal je, pravím, v ruku nepřátel
jejich vůkol, tak že nemohli více ostáti před nepřátely svými.
15. Kamžkoli vycházeli, ruka Hospodinova byla proti nim ke zlému,
jakož byl mluvil Hospodin, a jakož byl zapřisáhl jim Hospodin; i
ssouženi byli náramně.
16. Vzbuzoval pak Hospodin soudce, kteříž vysvobozovali je z rukou
zhoubců jejich.
17. Ale ani soudců svých neposlouchali, nebo smilnili, odcházejíce za
bohy cizími, a klaněli se jim. Odcházeli rychle s cesty, po kteréž
chodili otcové jejich, tak že poslouchati majíce přikázaní
Hospodinových, nečinili toho.
18. A když vzbuzoval jim Hospodin soudce, býval Hospodin s každým
soudcím, a vysvobozoval je z ruky nepřátel jejich po všecky dny
soudce; (nebo želel Hospodin naříkání jejich, k němuž je přivodili ti,
kteříž je ssužovali a utiskali).
19. Po smrti pak soudce navracejíce se zase, pohoršovali cest svých
více nežli otcové jejich, odcházejíce za bohy cizími, a sloužíce i
klanějíce se jim; nic neulevili z skutků jejich zlých a cesty jejich
převrácené.
20. Protož rozpálila se prchlivost Hospodinova proti Izraelovi, a
řekl: Proto že přestoupil národ tento smlouvu mou, kterouž jsem učinil
s otci jejich, a neposlouchali hlasu mého:
21. Já také více nevyhladím žádného od tváři jejich z národů, kterýchž
zanechal Jozue, když umřel,
22. Abych skrze ně zkušoval Izraele, budou-li ostříhati cesty
přikázaní Hospodinových, chodíce v nich, jakož ostříhali otcové
jejich, čili nic.
23. I zanechal Hospodin národů těch, a nevyhnal jich rychle, aniž dal