Bible kralická: Soudců, 3. kapitola

1. Tito pak jsou národové, kterýchž zanechal Hospodin, aby skrze ně
zkušoval Izraele, totiž všech, kteříž nevěděli o žádných válkách
Kananejských,
2. Aby aspoň zvěděli věkové synů Izraelských, a poznali, co jest to
válka, čehož první něvěděli:
3. Patero knížat Filistinských, a všickni Kananejští a Sidonští a
Hevejští bydlící na hoře Libánské od hory Balhermon až tam, kudy se
vchází do Emat.
4. Ti pozůstali, aby zkušován byl skrze ně Izrael, a aby známé bylo,
budou-li poslouchati přikázaní Hospodinových, kteráž přikázal otcům
jejich skrze Mojžíše.
5. Bydlili tedy synové Izraelští u prostřed Kananejských, Hetejských a
Amorejských, a Ferezejských a Hevejských a Jebuzejských,
6. A brali sobě dcery jejich za manželky, a dcery své dávali synům
jejich, a sloužili bohům jejich.
7. Činili tedy synové Izraelští to, což jest zlého před očima
Hospodinovýma, a zapomenuvše se na Hospodina Boha svého, sloužili
Bálům a Asserotům.
8. Protož rozpálila se prchlivost Hospodinova na Izraele, a vydal jej
v ruku Chusana Risataimského, krále Syrského v Mezopotamii; i sloužili
synové Izraelští Chusanovi Risataimskému osm let.
9. Volali pak synové Izraelští k Hospodinu, i vzbudil Hospodin
vysvoboditele synům Izraelským, aby je vysvobodil, Otoniele syna
Cenezova bratra Kálefova mladšího,
10. Na němž byl duch Hospodinův, a soudil lid Izraelský. Když pak
vytáhl k boji, dal Hospodin v ruce jeho Chusana Risataimského, krále
Syrského, a zmocnila se ruka jeho nad Chusanem Risataimským.
11. A tak v pokoji byla země za čtyřidceti let; i umřel Otoniel, syn
Cenezův.
12. Takž opět činili synové Izraelští to, což jest zlého před očima
Hospodinovýma. I zsilil Hospodin Eglona, krále Moábského, proti
Izraelovi, proto že činili zlé věci před očima Hospodinovýma.
13. Nebo shromáždil k sobě syny Ammonovy a Amalechovy, a vytáh,
porazil Izraele, a opanovali město palmové.
14. I sloužili synové Izraelští Eglonovi králi Moábskému osmnácte let.
15. Potom volali synové Izraelští k Hospodinu. I vzbudil jim Hospodin
vysvoboditele Ahoda, syna Gery Beniaminského, muže rukou pravou
nevládnoucího. I poslali synové Izraelští po něm dar Eglonovi králi
Moábskému.
16. (Připravil pak sobě Ahod meč na obě straně ostrý, lokte zdélí, a
připásal jej sobě pod šaty svými po pravé straně.)
17. I přinesl dar Eglonovi králi Moábskému. Eglon pak byl člověk velmi
tlustý.
18. A když dodal daru, propustil lid, kterýž byl přinesl dar.
19. Sám pak vrátiv se od lomů blízko Galgala, řekl: Tajnou věc mám k
tobě, ó králi. I řekl král: Mlč. A vyšli od něho všickni, kteříž stáli
při něm.
20. Tehdy Ahod přistoupil k němu, (on pak seděl na paláci letním sám).
I řekl mu Ahod: Řeč Boží mám k tobě. I vstal z stolice své.
21. Tedy sáhna Ahod rukou svou levou, vzal meč u pravého boku svého a
vrazil jej do břicha jeho,
22. Tak že i jilce za ostřím vešly tam, a zavřel se tukem meč, (nebo
nevytáhl meče z břicha jeho;) i vyšla lejna.
23. Potom vyšel Ahod přes síň, a zavřel dvéře paláce po sobě, a zamkl.
24. Když pak on odšel, služebníci jeho přišedše, uzřeli, a hle, dvéře
palácu zamčíny. Tedy řekli: Jest na potřebě v pokoji letním.
25. A když očekávali dlouho, až se styděli, a aj, neotvíral dveří
paláce, tedy vzali klíč a otevřeli, a hle, pán jejich leží na zemi
mrtvý.
26. Ahod pak mezi tím, když oni prodlévali, ušel, a přešed lomy,
přišel do Seirat.
27. A přišed k svým, troubil v troubu na hoře Efraim; i sstoupili s
ním synové Izraelští s hory, a on napřed šel.
28. Nebo řekl jim: Poďte za mnou, dalť jest zajisté Hospodin Moábské,
nepřátely vaše, v ruku vaši. Tedy táhli za ním, a vzavše Moábským
brody Jordánské, nedali žádnému přejíti.
29. I pobili tehdáž Moábských okolo desíti tisíc mužů, každého
bohatého a všelikého silného muže, aniž kdo ušel.
30. I snížen jest Moáb v ten den pod mocí Izraele, a pokoj měla země
za osmdesáte let.
31. Po něm pak byl Samgar, syn Anatův, a pobil Filistinských šest set