Bible kralická: Soudců, 4. kapitola

1. Po smrti pak Ahoda činili opět synové Izraelští to, což jest zlého
před očima Hospodinovýma.
2. I vydal je Hospodin v ruce Jabína krále Kananejského, kterýž
kraloval v Azor; (a kníže vojska jeho byl Zizara), sám pak bydlil v
Haroset pohanském.
3. Tedy volali synové Izraelští k Hospodinu; nebo devět set vozů
železných měl, a on násilně ssužoval Izraele za dvadceti let.
4. Debora pak žena prorokyně, manželka Lapidotova, soudila lid
Izraelský toho času.
5. (A bydlila Debora pod palmou, mezi Ráma a mezi Bethel na hoře
Efraim), i chodili k ní synové Izraelští k soudu.
6. Kterážto poslavši, povolala Baráka, syna Abinoemova, z Kádes
Neftalímova, a řekla jemu: Zdaližť nerozkázal Hospodin Bůh Izraelský:
Jdi, a shromáždě lid na horu Tábor, vezmi s sebou deset tisíc mužů z
synů Neftalím a z synů Zabulon.
7. Nebo přitáhnu k tobě ku potoku Císon Zizaru kníže vojska Jabínova,
a vozy jeho i množství jeho, a dám jej v ruku tvou.
8. I řekl jí Barák: Půjdeš-li se mnou, půjdu; pakli nepůjdeš se mnou,
nepůjdu.
9. Kteráž odpověděla: Jáť zajisté půjdu s tebou, ale nebudeť s slávou
tvou cesta, kterouž půjdeš, nebo v ruku ženy dá Hospodin Zizaru. Tedy
vstavši Debora, šla s Barákem do Kádes.
10. Svolav pak Barák Zabulonské a Neftalímské do Kádes, vyvedl za
sebou deset tisíc mužů; a šla s ním i Debora.
11. Heber pak Cinejský oddělil se od Kaina, od synů Chobab, tchána
Mojžíšova, a rozbil stany své až k Elon v Sananim, jenž jest v Kádes.
12. Oznámeno pak bylo Zizarovi, že vytáhl Barák syn Abinoemův na horu
Tábor.
13. Protož shromáždil Zizara všecky vozy své, devět set vozů
železných, a všecken lid, kterýž měl s sebou z Haroset pohanského, ku
potoku Císon.
14. I řekla Debora Barákovi: Vstaň, nebo tento jest den, v němž dal
Hospodin Zizaru v ruku tvou. Zdali Hospodin nevyšel před tebou? I
sstoupil Barák s hory Tábor, a deset tisíc mužů za ním.
15. A porazil Hospodin Zizaru a všecky ty vozy, i všecka ta vojska
ostrostí meče před Barákem; a sskočiv Zizara s vozu, utíkal pěšky.
16. Ale Barák honil ty vozy a vojsko až do Haroset pohanského; i padlo
všecko vojsko Zizarovo od ostrosti meče, tak že nezůstalo ani jednoho.
17. Zizara pak utíkal pěšky k stanu Jáhel, manželky Hebera Cinejského;
nebo pokoj byl mezi Jabínem králem Azor a mezi čeledí Hebera
Cinejského.
18. I vyšedši Jáhel v cestu Zizarovi, řekla jemu: Uchyl se, pane můj,
uchyl se ke mně, neboj se. I uchýlil se k ní do stanu, a přistřela jej
huní.
19. Kterýž řekl jí: Dej mi, prosím, píti maličko vody, nebo žízním. A
otevřevši nádobu mléčnou, dala mu píti a přikryla ho.
20. Řekl také jí: Stůj u dveří stanu, a při-šel-li by kdo, a ptal se
tebe, řka: Jest-li zde kdo? odpovíš: Není.
21. Potom vzala Jáhel manželka Heberova hřeb od stanu, vzala též
kladivo v ruku svou, a všedši k němu tiše, vrazila hřeb do židovin
jeho, až uvázl v zemi; (nebo ustav, tvrdě byl usnul), a tak umřel.
22. A aj, Barák honil Zizaru. I vyšla Jáhel vstříc jemu, a řekla mu:
Poď, a ukážiť muže, kteréhož hledáš. I všel k ní, a aj, Zizara ležel
mrtvý na zemi, a hřeb v židovinách jeho.
23. A tak ponížil Bůh toho dne Jabína krále Kananejského před syny
Izraelskými.
24. I dotírala ruka synů Izraelských vždy více, a silila se proti
Jabínovi králi Kananejskému, až i vyhladili téhož Jabína krále