Bible kralická: Soudců, 6. kapitola

1. Činili pak synové Izraelští to, což jest zlého před očima
Hospodinovýma, i vydal je Hospodin v ruku Madianským za sedm let.
2. A zmocnila se velmi ruka Madianských nad Izraelem, tak že synové
Izraelští před Madianskými zdělali sobě jámy, kteréž jsou na horách, a
jeskyně a pevnosti.
3. A bývalo, že jakž co oseli Izraelští, přitáhl Madian a Amalech a
národ východní, povstávaje proti nim.
4. Kteřížto rozbijeli stany proti nim, a kazili úrody země, až kudy se
vchází do Gázy, a nenechávali potravy v Izraeli, ani ovce, ani vola,
ani osla.
5. Nebo i sami i s stády svými i s stany přitáhli, a jako kobylky ve
množství přicházívali, aniž jich neb velbloudů jejich byl počet; tak
přicházejíce do země, hubili ji.
6. Tedy znuzen byl velmi Izrael od Madianských, protož volali synové
Izraelští k Hospodinu.
7. Když pak volali synové Izraelští k Hospodinu příčinou Madianských,
8. Poslal Hospodin muže proroka k synům Izraelským, a řekl jim: Takto
praví Hospodin Bůh Izraelský: Já jsem vás vyvedl z Egypta, a vyvedl
jsem vás z domu služby,
9. A vytrhl jsem vás z rukou Egyptských a z rukou všech, jenž vás
ssužovali, kteréž jsem vyhnal před tváří vaší, a dal jsem vám zemi
jejich.
10. I řekl jsem vám: Já jsem Hospodin Bůh váš, nebojte se bohů
Amorejských, v jejichž zemi bydlíte. Ale neposlechli jste hlasu mého.
11. Tedy přišel anděl Hospodinův a posadil se pod dubem, jenž byl v
Ofra, kteréž bylo Joasa Abiezeritského. Gedeon pak syn jeho mlátil
obilí na humně, aby vezma, utekl s tím před Madianskými.
12. I ukázal se jemu anděl Hospodinův, a řekl jemu: Hospodin s tebou,
muži udatný.
13. Odpověděl jemu Gedeon: Ó Pane můj, jestliže Hospodin s námi jest,
pročež pak na nás přišlo všecko toto? A kde jsou všickni divové jeho,
o kterýchž vypravovali nám otcové naši, řkouce: Zdaliž nás z Egypta
nevyvedl Hospodin? A nyní opustil nás Hospodin a vydal v ruku
Madianských.
14. A pohleděv na něj Hospodin, řekl: Jdi v této síle své, a
vysvobodíš Izraele z ruky Madianských. Zdaliž jsem tě neposlal?
15. Kterýž odpověděl jemu: Poslyš mne, Pane můj, čím já vysvobodím
Izraele? Hle, rod můj chaterný jest v pokolení Manassesovu, a já
nejmenší v domě otce svého.
16. Tedy řekl jemu Hospodin: Poněvadž já budu s tebou, protož zbiješ
Madianské jako muže jednoho.
17. Jemuž on řekl: Prosím, jestliže jsem nalezl milost před očima
tvýma, dej mi znamení, že ty mluvíš se mnou.
18. Prosím, neodcházej odsud, až zase přijdu k tobě, a vynesu obět
svou a položím před tebou. Odpověděl on: Jáť posečkám, až se navrátíš.
19. Tedy Gedeon všed do domu, připravil kozelce, a po měřici mouky
přesných chlebů. I vložil maso do koše, a polívku vlil do hrnce, i
vynesl to k němu pod dub a obětoval.
20. I řekl jemu anděl Boží: Vezmi to maso a chleby ty nekvašené, a
polož na tuto skálu, a polívkou polej. I učinil tak.
21. Potom zdvihl anděl Hospodinův konec holi, kterouž měl v rukou
svých, a dotekl se masa a chlebů přesných; i vystoupil oheň z skály
té, a spálil to maso i chleby přesné. A v tom anděl Hospodinův odšel
od očí jeho.
22. A vida Gedeon, že by anděl Hospodinův byl, řekl: Ach, Panovníče
Hospodine, proto-liž jsem viděl anděla Hospodinova tváří v tvář, abych
umřel?
23. I řekl jemu Hospodin: Měj pokoj, neboj se, neumřeš.
24. Protož vzdělal tu Gedeon oltář Hospodinu, a nazval jej: Hospodin
pokoje, a až do tohoto dne ještě jest v Ofra Abiezeritského.
25. Stalo se pak té noci, že řekl jemu Hospodin: Vezmi volka
vyspělého, kterýž jest otce tvého, totiž volka toho druhého
sedmiletého, a zboříš oltář Bálův, kterýž jest otce tvého, háj také,
kterýž jest vedlé něho, posekáš.
26. A vzděláš oltář Hospodinu Bohu svému na vrchu skály této, na
rovině její, a vezma volka toho druhého, obětovati budeš obět zápalnou
s dřívím háje, kterýž posekáš.
27. Tedy vzal Gedeon deset mužů z služebníků svých, a učinil, jakž
mluvil jemu Hospodin; a boje se čeledi otce svého a mužů města,
neučinil toho ve dne, ale v noci.
28. Když pak vstali muži města ráno, uzřeli zbořený oltář Bálův, a
háj, kterýž byl vedlé něho, že byl posekaný, a volka toho druhého
obětovaného v obět zápalnou na oltáři v nově vzdělaném.
29. I mluvili jeden k druhému: Kdo to udělal? A vyhledávajíce,
vyptávali se a pravili: Gedeon syn Joasův to učinil.
30. Tedy řekli muži města k Joasovi: Vyveď syna svého, ať umře, proto
že zbořil oltář Bálův, a že posekal háj, kterýž byl vedlé něho.
31. Odpověděl Joas všechněm stojícím před sebou: A což se vy
nesnadniti chcete o Bále? Zdali vy jej vysvobodíte? Kdož by se
zasazoval o něj, ať jest zabit hned jitra tohoto. Jestližeť jest
bohem, nechať se sám zasazuje o to, že jest rozbořen oltář jeho.
32. I nazval jej toho dne Jerobálem, řka: Nechť se zasadí Bál proti
němu, že zbořil oltář jeho.
33. Tedy všickni Madianští a Amalechitští a národové východní
shromáždili se spolu, a přešedše Jordán, položili se v údolí Jezreel.
34. Duch pak Hospodinův posilnil Gedeona, kterýžto zatroubiv v troubu,
svolal Abiezeritské k sobě.
35. A poslal posly ke všemu pokolení Manassesovu, a svoláno jest k
němu; poslal též posly k Asserovi, k Zabulonovi a k Neftalímovi, i
přitáhli jim na pomoc.
36. Tedy mluvil Gedeon k Bohu: Vysvobodíš-li skrze ruku mou Izraele,
jakož jsi mluvil,
37. Aj, já položím rouno toto na humně. Jestliže rosa bude toliko na
rouně, a na vší zemi vůkol sucho, tedy věděti budu, že vysvobodíš
skrze ruku mou Izraele, jakož jsi mluvil.
38. I stalo se tak. Nebo vstav nazejtří, stlačil rouno, a vyžďal rosu
z něho, i byl plný koflík vody.
39. Řekl také Gedeon Bohu: Nerozpaluj se prchlivost tvá proti mně, že
promluvím ještě jednou. Prosím, nechažť zkusím ještě jednou na rouně.
Nechť jest, prosím, samo rouno suché, a na vší zemi rosa.
40. I učinil Bůh té noci tak, a bylo samo rouno suché, a na vší zemi