Bible kralická: Soudců, 9. kapitola

1. Nebo odšed Abimelech syn Jerobálův do Sichem k bratřím matky své,
mluvil k nim i ke vší čeledi domu otce matky své, řka:
2. Mluvte, prosím, ke všechněm mužům Sichemským: Co jest lépe vám,
to-li, aby panovalo nad vámi sedmdesáte mužů, totiž všickni synové
Jerobálovi, čili aby panoval nad vámi muž jeden? Pamatujte pak, že
jsem já kost vaše a tělo vaše.
3. Tedy mluvili bratří matky jeho o něm ke všechněm mužům Sichemským
všecka slova tato, a naklonilo se srdce jejich k Abimelechovi, nebo
řekli: Bratr náš jest.
4. I dali jemu sedmdesáte lotů stříbra z domu Bále Berit, na něž sobě
najal Abimelech služebníky, povaleče a tuláky, aby chodili za ním.
5. A přišed do domu otce svého do Ofra, zmordoval bratří své, syny
Jerobálovy, sedmdesáte mužů, na jednom kameni; toliko zůstal Jotam syn
Jerobálův nejmladší, nebo se byl skryl.
6. Tedy shromáždili se všickni muži Sichemští i všecken dům Mello, i
šli, a ustanovili sobě Abimelecha za krále na rovinách u sloupu,
kterýž jest u Sichem.
7. To když pověděli Jotamovi, odejda, postavil se na vrchu hory
Garizim, a pozdvihna hlasu svého, volal, a řekl jim: Poslyšte mne muži
Sichemští, a uslyš vás Bůh.
8. Sešlo se některého času dříví, aby pomazalo nad sebou krále. I
řekli olivě: Kraluj nad námi.
9. Jimžto odpověděla oliva: Zdali já, opustě svou tučnost, kterouž
ctěn bývá Bůh i lidé, půjdu, abych byla postavena nad stromy?
10. I řeklo dříví fíku: Poď ty a kraluj nad námi.
11. Jimž odpověděl fík: Zdali já, opustě sladkost svou a ovoce své
výborné, půjdu, abych postaven byl nad stromy?
12. Řeklo opět dříví vinnému kořenu: Poď ty a kraluj nad námi.
13. Jimž odpověděl vinný kořen: Zdali já, opustě své víno, kteréž
obveseluje Boha i lidi, půjdu, abych postaven byl nad stromy?
14. Naposledy řeklo všecko dříví bodláku: Poď ale ty a kraluj nad
námi.
15. I odpověděl bodlák dříví: Jestliže v pravdě béřete vy mne sobě za
krále, poďte, odpočívejte pod stínem mým; pakli nic, vyjdi oheň z
bodláku a spal cedry Libánské.
16. Tak i nyní, jestliže jste právě a upřímě učinili, ustavivše
Abimelecha za krále, a jestliže jste dobře učinili Jerobálovi a domu
jeho, a jestliže podlé dobrodiní rukou jeho odplatili jste se jemu;
17. (Nebo otec můj bojoval za vás a opovážil se života svého, aby vás
vysvobodil z ruky Madianských,
18. Vy pak teď povstali jste proti domu otce mého, a zmordovali jste
syny jeho, sedmdesáte mužů na jednom kameni, a ustanovili jste krále
Abimelecha, syna děvky jeho, nad muži Sichemskými, proto že bratr váš
jest);
19. Jestliže, řku, právě a upřímně udělali jste Jerobálovi i domu jeho
dne tohoto, veselte se z Abimelecha, a on také nechť se veselí z vás;
20. Pakli nic, nechť vyjde oheň z Abimelecha a sžíře muže Sichemské i
dům Mello, nechť vyjde také oheň od mužů Sichemských a z domu Mello a
sžíře Abimelecha.
21. Tedy utekl Jotam, a utíkaje, odšel do Beera, a zůstal tam, boje se
Abimelecha bratra svého.
22. I panoval Abimelech nad Izraelem tři léta.
23. Poslal pak Bůh ducha zlého mezi Abimelecha a mezi muže Sichemské,
a zpronevěřili se muži Sichemští Abimelechovi,
24. Aby pomštěna byla křivda sedmdesáti synů Jerobálových, a aby krev
jejich přišla na Abimelecha bratra jejich, kterýž zmordoval je, a na
muže Sichemské, kteříž posilnili rukou jeho, aby zmordoval bratří své.
25. Nebo učinili muži Sichemští jemu zálohy na vrších hor, a loupili
všecky chodíci mimo ně tou cestou; kterážto věc povědína jest
Abimelechovi.
26. Syn pak Ebedův Gál, jda s bratřími svými, přišel do Sichem, i
těšili se z něho muži Sichemští.
27. A vyšedše na pole, sbírali víno své a tlačili i veselili se; a
všedše do chrámu bohů svých, jedli a pili, a zlořečili Abimelechovi.
28. Řekl pak Gál syn Ebedův: Kdo jest Abimelech? A jaké jest Sichem,
abychom sloužili jemu? Zdaliž není syn Jerobálův, a Zebul úředník
jeho? Služte raději mužům Emora, otce Sichemova; nebo proč my máme
sloužiti tomuto?
29. Ale ó kdyby tento lid byl v ruce mé, abych shladil Abimelecha! I
řekl Abimelechovi: Sbeř sobě vojsko, a vyjdi.
30. Uslyšav pak Zebul, úředník města toho, slova Gále syna Ebedova,
rozhněval se náramně.
31. I poslal posly k Abimelechovi tajně, řka: Hle, Gál syn Ebedův i
bratří jeho přišli do Sichem, a hle, bojovati budou s městem proti
tobě.
32. Protož nyní vstana nočně, ty i lid, kterýž jest s tebou, zdělej
zálohy v poli.
33. A ráno, když bude slunce vycházeti, vstana, udeříš na město, a
když on i lid, kterýž jest s ním, vyjde proti tobě, učiníš jemu to,
což se naskytne ruce tvé.
34. A protož vstal Abimelech i všecken lid, kterýž s ním byl v noci, a
učinili zálohy u Sichem na čtyřech místech.
35. I vyšel Gál syn Ebedův, a postavil se v bráně města; vyvstal pak
Abimelech i lid, kterýž s ním byl, z záloh.
36. A uzřev Gál ten lid, řekl Zebulovi: Hle, lid sstupuje s vrchu hor.
Jemuž odpověděl Zebul: Stín hor vidíš, jako nějaké lidi.
37. Tedy opět promluvil Gál, řka: Hle, lid sstupuje s vrchu, nebo houf
jeden táhne cestou rovin Monenim.
38. Řekl pak jemu Zebul: Kde jsou nyní ústa tvá, jimižs mluvil: Kdo
jest Abimelech, abychom sloužili jemu? Zdaliž toto není lid ten,
kterýmž jsi pohrdal? Vytáhniž nyní, a bojuj proti němu.
39. I vytáhl Gál před lidmi Sichemskými, a bojoval proti Abimelechovi.
40. Ale Abimelech honil ho utíkajícího před tváří svou, a padlo
raněných mnoho až k bráně.
41. Zůstal pak Abimelech v Aruma, a Zebul vyhnal Gále i bratří jeho,
aby nezůstávali v Sichem.
42. Nazejtří pak vytáhl lid do pole, i oznámeno jest to Abimelechovi.
43. Tedy on pojal lid svůj, a rozdělil jej na tři houfy, zdělav zálohy
v polích, a vida, an lid vychází z města, vyskočil na ně a zbil je.
44. Nebo Abimelech a houf, kterýž byl s ním, udeřili na ně a postavili
se u brány města, druzí pak dva houfové obořili se na všecky ty,
kteříž byli v poli, a zbili je.
45. Abimelech pak dobýval města celý ten den, až ho i dobyl, a lid,
kterýž v něm byl, pobil, a zbořiv město, posál je solí.
46. Uslyševše pak všickni muži věže Sichemské, vešli do hradu svého,
chrámu boha Berit.
47. A oznámeno jest Abimelechovi, že se tam shromáždili všickni muži
věže Sichemské.
48. Tedy vstoupil Abimelech na horu Salmon, on i všecken lid, kterýž
byl s ním, a nabrav seker s sebou, nasekal ratolestí s stromů,
kterýchž nabral a vložil na rameno své. I řekl lidu, kterýž byl s ním:
Což jste viděli, že jsem učinil, spěšně učiňte tak jako já.
49. I uťal sobě jeden každý ze všeho lidu ratolest, a jdouce za
Abimelechem, skladli je u hradu, a zapálili jimi hrad. I zemřeli tam
všickni muži věže Sichemské téměř tisíc mužů a žen.
50. Odšel pak Abimelech do Tébes, a položil se u Tébes, i dobyl ho.
51. Byla pak věže pevná u prostřed města, a utekli tam všickni muži i
ženy, i všickni přední města toho, a zavřeli po sobě, vstoupivše na
vrch věže.
52. Tehdy přišed Abimelech až k věži, dobýval jí, a přistoupil až ke
dveřím věže, aby je zapálil ohněm.
53. V tom žena nějaká svrhla kus žernovu na hlavu Abimelechovu, a
prorazila hlavu jeho.
54. A on rychle zavolav mládence, kterýž nosil zbroj jeho, řekl jemu:
Vytrhni meč svůj a zabí mne, aby potom nepravili o mně: Žena zabila
ho. I probodl jej služebník jeho, a umřel.
55. Uzřevše pak synové Izraelští, že by umřel Abimelech, odešli jeden
každý k místu svému.
56. A tak odměnil Bůh zlým Abimelechovi za nešlechetnost, kterouž
páchal proti otci svému, zmordovav sedmdesáte bratří svých.
57. Tolikéž i všecku nešlechetnost mužů Sichemských vrátil Bůh na
hlavu jejich, a přišlo na ně zlořečení Jotama syna Jerobálova.