V čem jsou svatí, andělé, pán
bůh a jiné bytostí dále a výše
je láska nejen k sobě
samému, ale rovněž ke svému
okolí neb se ke svým
vědomostem naučili postavit.
Jejich schopnostmi jsou
možnosti vystoupit z onoho
vymyšleného světa, pekla
plného snů a představ okolí,
neb když jsem nemyslel já tak
kdo?
Čí osud to má být, pakliže
jsem si jej neurčil já sám, kdo
komu dal právo kázat mi vodu
a sám popíjet vína když před
bohem jsme si všichni rovni?
Nenechávají se strhnout do
svévole druhých, protože
nejsou svévolníky, nejsnazší
je poznat sám sebe neb v
mlčení je svoboda. Mlčeti
zlato, mluviti stříbro.
Žijí na stezkách spravedlivých,
které jsou v bezčasí bodem a
v čase přímkou.
Okem nestranného
pozorovatele můžeme cítit a
všimnout si, kterými hybateli
jsme posouváni, kdo si s námi
hraje, vždy budou stát na vaší
cestě a vždy se budou tvářit
jako pastýři a svatí, že však
stvořili peklo, do kterého vás
vtahují, si uvědomují, trest
však pocítí až v den
posledního soudu, v den
skonání kdy je vše sečteno.
Co do světa přinesli, jim bude
naváženo a podle jejich
skutků a myšlenek, jejich IQ a
EQ budou souzeni jimi
samými.
Kdo nenabude upřímného
srdce, nemůže se zrodit neb
by nežil. Každý chce být před
bohem spravedlivý a tak se
věru každý spravedlivě sám
před zrcadlem odsoudí za
všechny špatné skutky, v
obrácení pak budou povoláni
k znovu zrození a za dobré
odměněni v dalším životě.
Někteří čekají na odpuštění
samým sebou celou věčnost,
jiní se rodí ihned, “já nerad
čekám”.
Proto buďte obezřetní a
předcházejte peklu, nežli do
něj vstoupíte či je začnete
utvářet, žádné poklady světa
vám nevynahradí ztracený kus
života.
