Ještě dříve než se cokoli stane, si uvědomuji, čemu jsem uvěřil, proto mám možnost odpustit si co má se stát, ještě dřív než se to stane a proto se to stát může, ale nemusí. V zásadě pak čemu jsem uvěřil, se stane, a proto věřím jen tomu, čemu chci věřit. Dbám však na všeobecném přehledu ve víře, byť bych nebyl ve víře slepý. Lidé si strašně vymýšlejí, co hůř věří tomu, pak se podle jejich víry stane a oni svádí vinu na boha. Nemusíte být součástí té maškarády.
V zásadě totiž platí, „A budu to já?“, jsou to mé představy, mé výmysly?, má to být přeci můj život. Proč bych se měl stát otrokem či vězněm cizích představ, já sám mám přece svých dost a jsou ztělesněním mě. Právo jednoho končí tam, kde začíná právo druhého. Než li konat zlo, raději bych neuvěřil, proto se tak nestalo.
Věř, čemu chceš, nevěř, čemu nechceš
Příspěvek byl publikován v rubrice Ukázky z knihy Tvá víra tě uzdraví. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.