Pro lásku Boží

Přišel jsem teď, před tebe se pomodlit.
Bože!
Každá žena je jako květina, přesto bych tě neutrhl.
Cožpak jsem lakomý? … A nejsem!
Proto neodepřel bych květině jakou jsi ty! pilného čmeláka, byť by opylil tvé okvětní lístky. A ty květino má vyvedla si potomstvo na svět jak po tobě si tvůj druh skrze srdce tvé žádá, za pomocí jeho sémě ať již je tvůj partner kým je, a je druhem jímž jsi ty.
Bože, dovol aby jí miloval a proto jí tato zpráva o božím daru bude doručena v podobě semene, slova jenž si do ní zasel.
Cožpak je ti málo, že tato květina za tebe položila život?
Cožpak jsi Ježíš, že jsem tě poslal na kříž aby ses za ně obětovala?
Já jsem ta květina, to já jsem se za tvé děti obětoval.
Raději zemřu, než aby se tomu dítěti něco stalo!
I ty jsi to dítě, odpouštím ti vše tak jako jsi ty bože odpustil mi bez výčitek, bez podmínek, bez okolků, bez zášti, závisti, pomsty, hněvu či žárlivosti.
To i pro tebe jsem v Africe zemřel, neb bez viny jsem byl, jsem vstal!
Mám právo tě milovat, i když mě nesnášíš, abychom nezemřeli!
Tak už jdi, miluj se a množ se! Na co pořád čekáš? Proč se trestáš, vždyť jsem již jednou pro tebe zemřel.
Dej svým dětem život, nedopusť! Byť by vešel tento dar v niveč.
Čichni si teď, zdali ti voní.
Amen Pravím