Pro věčný život

Bože!
Ty jenž jsi ze všech nejspravedlivější, tobě já káži.
Buď jaký jsi, neb v tvé přesné míry a váhy pevně věřím.
Obětoval bych život za svou víru v tebe, však nikoho bych nezabil.
Znáš mne srkz na skrz proto se k tobě s čistým srdcem, otevřeným dokořán, dávajíce všanc vše, co jsem kdy byl a jsem, obracím.
Prosím tě o spravedlnost pro všechny, kterou jsi nám všem dával a dal.
Však rmoutí mne fakt, že nejsou z všech ti kteříš u tebe neobstáli.
Dej jim čas, dej jim ještě trošičku, byť by mohli dokončit co započali.
Vždyť až výsledek utváří obraz celý.
Vždyť v čase přicházejí změny, i přesto že čas tu není.
Dej jim tu možnost se vyvinout, dospět, přec nezabil bys nikoho.
Vem tuto mou tužbu za prioritu nejvyšší neb závisí na ní mnohým nevinným jejich životy.
Počkej chviličku. Třeba je nechej běhat v kolečku, jen ať zmoudří jejich srdce.
Vždyť přeci znáš lidi, není vinen kdo narodil se.
Přec začátek je dobrý a naděje vždy je.
Vždyť vyšlechtil jsi mnohou odrůdu k dokonalosti, mnohým jsi podal pomocnou ruku.
Postav jim přestupnou stanici v které dojdou klidu a míru na duši, jakého měli při svém zrodu.
Vždyť v hněvu je mnohým jenž nejsou ze všech těžko vykonati jiného skutku, přec vedeni jsou svým srdcem.
Vždyť v upřímném srdci máš zalíbení.
Odpusť jim, posečkej s trestem. Dej jim šanci.
A opakuj tak navěky, byť by jediný hříšník nebyl zatracen.
Dej jim klíč, potřebují li si spočítat kde byla chyba.
Dej jim možnost dostát slibům.
Dej jim šanci ukázat, že v pokání nalezli odpuštění i poznání sebe sama.
Dokazuj to, stejně jako já dokazuji co ze mne ještě může být.
Neskonči, přece já nepřestanu, dokavaď nedojdu k cíli.
Neumím prohrávat, o to víc, když jde o tak mimořádně choulostivou záležitost.
Věčný život, všem.
Neskonči.