a kde je Bůh?

Ono sice říká, zvedneš kámen je tam, zlomíš dřívko je tam také. Avšak ten kdo skutky činil, ten který se nevidí je tím Bohem, neb ten skutky svými promlouvá k světu vnějšímu. Uvědomit a nepochybovat o tomto prostém faktu, kde mám oči a kudy světlo vstupuje do mého vědomí, podobně jak je tomu se zvukem je lekcí pokory. Zjednodušeně řečeno, je Bůh naše vědomí, podvědomí, je hybatelem našeho vlastního osudu, je jejím tvůrcem. Bůh je mé nejniternější já, jediné, nezaměnitelné a originální. Všichni co se proti tomuto poznání prohřešili, propadli peklu. Bůh je ono, je vědomé, je ono které máme v hlavě i v celém těle, v každé buňce. V hlavě nemáme kalkulačku, proto abychom slepě poslouchali ale srdce našeho vědomí abychom si uvědomovali, každý kdo snaží se ti tuto prostou pravdu popřít, lže jen proto aby tím něco získal. Pro takové zatracence, nemá úcta cenu zlámané grešle, jsou prodejní a zatracení ve svém křivopřísežnictví. Já bych nemohl zapírat ani za všechno bohatství světa.

Příspěvek byl publikován v rubrice Osvícení. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.