Ten co si dovolil změnu vlastnictví, ten co si dovolil ukrást mé mne. Ten co si dovolil, hrát s mou matkou. Ten co si dovolil ukrást mi kus života, jeho změna udělala čas, já po něm nic nechtěl. Ten co si dovolil soudit mě za odkrytí přirození mé matky, přeci já už ji viděl, vzešel jsem z něj a uctil, pravdu neb z té jsem vylezl a ona je má matka. Já jsem prvorozený a ty jsi mi chtěl tvrdit, že ona je tvá matka. Ty jsi mi chtěl tvrdit, že jsi v mé rodině starší. Já nekradu, já nic nechtěl. Ty jsi mi chtěl překazit svým cizoložstvím své znovuzrození vstupem mezi milující se. A proto jsi se nenarodil. Dobrou cestu jsi si měl zvolit, sám sobě jsi vrahem, sám sobě jsi zloděj, sám sobě jsi soudcem, jsi člověk. Mluvil jsi s kočkami, obcoval jsi se psi, takový je tvůj osud sám jsi se zavrhl sám budeš svržen. A proto ten po trat, jenž po tvém skutku tratil tvůj život. Ten život, který jsi si zabil.
Cizí naději jsi chtěl ukrást a se srdcem mé matky a v loži mého otce jsi si chtěl po hrávat, tvá hra skončila neb tratil jsi co můj otec nesel. Ty jsi ve snu a já žiji. Já jsem prvorozený a tvá hra je u konce. Neb kdo nehraje, neprohraje. Kdy ty se chceš narodit, vždyť věříš na čas, neb chtěl jsi krást musel jsi vědět co ti tím náleží. Přeci čas je změna, kterou jsi chtěl a proč ten pláč? Dříve než jsi učinil svůj hřích měl jsi si odpustit čas, poté by jsi byl osvobozen. Pro tvůj hřích, budeme tě nazývat potratem aby jsi věděl, čím jsi tratil a zač jsi životem platil.