Abychom neměli hloupé děti

Uprostřed každého Království stojí panství, to panství stojí na svaté půdě ta půda jmenuje se Vatikán.
Ten Vatikán je uprostřed lesa, ten les zasadili otcové a každý v něm má svůj strom.
Ty staré oschlé odevzdali život zemi a dali život novým ratolestem ve kterých se rodí.
Na stromech rostou houby, ta černá ta je jidášovo ucho, to ucho slyší pravdu ta pravda je z těch stromů.
Ten život je cestou ven. Kdo houbu svou na cizím stromě měl hrál a Bůh jej vysekává z pekla v při posledního soudu.
Ten Vatikán je proto, že mladší synové se mají právo jsou li učení státi papežem ve svaté zemi odkud jde potomstvo,
které je moudré. Papež se vybírá ze všeho lidu a potomstvo jeho jsou právoplatní šlechticové neb byli šlechtěni.
Svatou půdu dělá Bůh, je jen jedno pravidlo co se sní na svaté půdě se zde také kálí.
Král má dokola království a Vatikán je království v něm, Král hlídá s dinosauři kostí aby z něj nevybíhali hloupé děti
a do jeho země se nedostali vymyšlenosti, jenž jsou proti králi a jeho zemi. Tomu se říká druhohorní právo.
Právo prvohorní je hodit po papežovi škeblí, odvézt mu ženu a dát mu chytřejší,
která se mu bude smát vždy když bude hloupý. Jen doufám, že si s tou škeblí nebudou vybírat stolici,
to by pak zemi nezaplavili Buzíci. A z šlechtických rodů, prostý lid volí Krále,
který se stane Králem až mu starý Král požehná, předáním korunovačních klenotů.
Tomuto aktu se říká Korunovace.