Barikáda mezi světy

Nepřizpůsobivý a pyšní mají nenahraditelnou roli v Bohu, firmě, smečce, stádu.
Protože mluví jak myslí a mlčky pracují s pýchou slyší,vidí, cítí, vše co si kdo pyšně vymýšlí skrze sen a nápad.
Nesmí si však hrát na bohy aby tak neohrozili smečku/stádo.
Tento jedinečný dar slouží jako obranný vál skupiny, jako takový filtr,
který je schopný oddělit vymyšlenosti druhých od ostatních už jen tím,
že já mlčel, já pyšný, já nemyslel proto je to hra a lež.
Pro druhou stranu mince, jen ti co si usurpují nárok na pýchu hrají…
Proto nepřizpůsobiví ví co je ve hře nového, protože kdo hraje, hraje jedině pyšně neb pýcha předchází pád,
už jenom proto, že si přáli pyšně ukrást nepřizpůsobivému jeho pozici, tomu kterému nedovolili pýchu vlastní a vytlačili jej tím na okraj společnosti aby si tím obhájili pouze svou pravdu. Přičemž pyšných, jenž nekradou, nevraždí, nehrají avšak konají právo si ve všech vyspělejších kul-tůrách nesmírně váží a cení. Ti pravý i ti zlí mají zpravidla své učně a vedou si vlastní výzkum.
V mnoha kul-tůrách jim říkají různě, Šaman, Mág, Arci-Mág, Kněží jednoduše řečeno duchovní vůdci, vzor.
Proto neurážejme nikoho za pýchu, protože je to dar a jako k takovému je třeba se umět postavit, správně jej ocenit,
užít k prospěchu všech a hlavně prožít. Proto jim musíš dát šanci se projevit aby byli v právu a mohli být na co pyšní.
Nejde jen o práci ale obecně pro život, neb pyšné sny by se rodit neměli aby život peklo na zemi nebylo.
Proto nezapřu, tebe ani sebe a nejlepší je originál. Takový je zákon Boha živého, neb kdo je v právu žije.