Chtěli mluvit s Bohem

Chtěli mluvit s mým Bohem, dožadovali se poslušnosti, které říkali úcta. Chtěli si vymýšlet mým jménem, kterému říkali otrok. Chtěli ukrást mé MASO. Říkali si soudci ale byli vrazi. Jejich slovo je jak Vánek. Já jsem to MASO co chtěl jsi ponížit na sen.
Chtěli si mým jménem vymýšlet. Já jsem TO maso, které jsi chtěl neuctít a tvrdit, že mě sežereš. Jsi snílek a lhář a peklo mého masa tě rozpráší jako pravda tvou lež, jsi naivní a malicherná lhářka. Neuctím tvé děti, neb jsou jenom sen. Sen ve kterém jsi si hrála s chlapečky jako s panenkami. Tvé děti, nedostanou lidskou tvář, ty nebudeš mít právo chovat člověka. Vím koho a co jsi chtěla přivést na svět a proto tvé dítě sežere člověka. Chtěl jsi sklonit mou hlavu ale odkryl jsi tím tvou tvář, tvář viníka, kterého v pekle roztrhají na kusy, aby mohli ty střípky tvé naděje pro věčný život, pokračovat v soutěži o místo na tomto světě mezi živými na pořád.