Na počátku všichni umírali, byli lidi. (na věčném životě)
Po Adamovi neodolali pokušení a jedli ze stromu poznání dobrého a zlého.
Uvěřily ve hru na boha a jejich duše propadli peklu, ač krůček byli k povznesení, byli vyhnáni svými skutky z Ráje.
Co z nich s každou hrou vzniklo byla reinkarnace v podobě zvířat, vždy dle velikosti duše jenž jim zbyla.
Z některých mravenci, kde objevily zákonitosti pravdy, že vždy je cesta.
Jiní mouchy, vše funguje logicky, prvoků a bakterií či jednobuněčnými organizmy.
Ti lepší stali se lvy, opicemi, kočkami, vlky, šelmami, býložravci, vždy dle toho k čemu se jejich duše lépe hodí.
Vždyť každý máme svůj účel.
Mnozí z nich bojovali za spravedlnost a odpuštění a v cestě poznání dobrého, kdy stranili se zlému postupovali
výš a dále v reinkarnacích jejich forem.
Jiní pohrdali, těmito dary a ustrnuli na svém stupni vývoje.
Co na počátku člověk v Ráji byl na konci člověk v Ráji bude, pokud nedojde k povznesení. Neb čas tu není.
Byť by se dostal k pánu Bohu a spolu se zplna hrdla zasmáli této evoluční komedii.
