Falešné krysi

Schovávají svou hru a říkají tomu etika, prý jsme jen otroci a nemáme právo mluvit k otrokáři, kteří řídí svůj ukradený svět z ulice. Říkají tomu slušné chování ale snům, krádežím, zabitím a vraždám dávají přednost před upřímným slovem. Mají svou představu o kráse ale ohyzdní jsou, uvnitř i zevnějškem. Rány se bojí jako čert kříže, aby nemuseli odhalit svou tvář raději mluví skrze prostředníky hanba je tíží, hanebníky. Nabízejí Vám své prolhané mne se slovy mluv semnou, výměnou za ručník z vaší čistoty do kterého si utřou své prolhané já aby si ulevily od tíže vašim jménem, jenž nesou na cizích bedrech. Neštítí se mluvit s matkou k nemluvněti a se slovy mlčení je souhlas s Vámi uzavírají neplatné smlouvy o vašem otroctví v jejich pekle. Nikdo by nesouhlasil a proto jej raději umlčí než aby přiznali svou vinu za kterou stejně budou platit neb se tím stali již nenarození. Vrazi a zloději jsou jim milejší, zrádce je jejich jméno prostřední, jenž si drží u srdce. Takoví jsou ohavní ti, kteří žijí z minulosti cizí. Peníze jsou jim odpuštěním a vysmívají se každé víře, která by je mohla usvědčit. Přec nebrali si na zřetel, až víra má mne uzdraví já budu žít a oni ne. Neštítí se mluvit s vašimi blízkými a lákat vás do svých spárů za cenu jejich života. Věz však, zaplatí časem v při posledního soudu, neb oni čas chtěli a oni dvojí život žili. Budou je grilovat v osudí z plamenů, krysi falešné.