Hněv je jiný, nemusí být zlý, stejně jako ke všemu je třeba se i s hněvem umět postavit k životu.
Každá ze základních emocí může být v zásadě dobrá jen ten chtíč je příliš často směrodatný.
Můžu se hněvat ale nemusím nikomu chtít ublížit. Ten prostor není jen levá a práva.
Možnosti hněvu mají stejný potenciál a rozsah stejně jako ostatní emoce.
Povaha energie však má své charakteristické rysi a mnohdy je nutné si uvědomit,
kdy a za kterých okolností si může ale nemusí váš bližní reakci vykládat mylně.
Je možné, že se pletou nebo mívají jiné představy o kráse avšak vše má své opodstatnění,
proto je třeba si uvědomit nekonečnost a velikost potenciálu vědomí,
který je neomezen až po samotné hranice přijatelných možností.
Ono pomyslné bych, nemusí být. Mám právo se hněvat aniž bych někomu chtěl ublížit,
stejně jako mám právo je milovat i když mě nesnáší.
Je tenká hranice mezi chybou v hněvu ale taková hranice je i u chyb z lásky.
Tou hranicí je chtíč, tou chybou je domýšlivost,
ten problém je motivace ta útrapa je omyl.
Mýlí se s tebou neb neví, řešení je problém a problém je řešení.
Nic nezkoušet, znamená nepokoušet své štěstí ale problémů tím ani nepřibude ani neubude.
Chtít pochopit, je chtíč vědět a ten stojí život,
otázkou je jen zda jste ochotni se pro pochopení druhých i obětovat.
Odměna existuje, jsou jí nové možnosti avšak měnit se sám chtít nemusím.
Já jsem nechtěl nikoho ovlivnit, zkoušet, trestat, soudit, něco si dokazovat nebo se s někým měřit.
To jsou podmínky které otevírají možnosti vzniku pravých přátelství.
Hodnoty, které si ničím nekoupíš. Hodnoty jakými jsou úcta neb v přítomnosti pravého přítelem se mohu i hněvat aniž by mě zapřel.
V přítomnosti pravého přítele mohu i plakat aniž by to považoval za divné.
V přítomnosti pravého přítele mohu dělat cokoliv taková je hodnota pravého přátelství,
něco co si ničím nekoupíš neb mnohé co zkoušejí v mžiku prohlédneš.
Mohli si odpustit ale chtěli více.