Já se vidím aneb já se nevidím

Základním stavebním kamenem zdravé sebereflexe je vidění sebe ve vztahu k vnějšímu světu i vnitřní interpretace já.
Je opakem životů ve snech. Je skutečným životem a životem s otevřenýma očima. Je interpretací já na sebe a představou já na sebe.
Je představou Já na vnitřní svět respektive výhradně na své tělo, které je jen jedno, jen jeden originál.
Je povznesením se nad svébytné já a upřimným pohledem do sebe sama, uvědoměním si kdo, co, jaký jsem.
Vidět vnímat okolní svět očima nikoliv snem je schopnistí vnímat realitu v dané časové hladině sestavenu na základě skutečností
a faktů víry v oko nikoliv sen. Avšak není a nezamená odpojením se od snů.
Je přímým důsledkem zdravého budovaní EGA v celku JÁ EGO TO.
Toto je však podmíněno srdeční čakrou ve smyslu dodržování pravidel myšlenkových pochodů jenž plynou v souladu s respektováním
zachování života, které je opakem ničení.
Při zaříkání je já se vidím spouštěcím mechanizmem slovo bože. Kdy vzniká zobrazení povznesené nad tělo člověka z úhlu pohledu boha živého.
A vidění sebe skrze boha živého nikoli cizíma očima avšak okem vnitřním.
Tímto aktem tak dosahujeme stavu osvícení bohem živým a pohledu pravdy jenž je očisťujícím faktorem od lží plynoucích z chtíčů a potřeb pekel jenž se skládají ze snů
vidění ty na já a já na ty.
V tento moment dochází k osvícení v úhlu pochopení, že vidění ty na já a já na ty není špatné nýbrž je třeba se k němu postavit s úhlem vertikálním nikoli horizontálním,
Kdy já vidí ty jenž je já vlastní vnitřním okem.
Z tohoto úhlu pohledu jedná se o psychologický křest v duchu svatém na rovině emocionální logické podložené obrazovým vjemem.
Až po úplném pochopení což trvá řádově vteřiny pro vnějšího pozorovatele, přičemž čas tu není.
U lidí je možno se setkat s pojmem, dosáhl Krystových let.
Není to záležitost automatická, nýbrž výsledek dlouholeté práce na vlastním EGO skrze JÁ na TO.
S předmětem dlouholetých zkušeností a forem dokazování pro upevnění vlastní víry a dokazování dokonalosti vlastního EGA jenž musí být v souladu
s pravidly zachovávající život a v souladu s JÁ vlastním.
Tento akt je život dávající a je k němu potřeba svědka v nebesích, který dohlíží na samotný proces jako vnější pozorovatel.
Při sebemenší pochybnosti se tento akt nezdaří a do tohoto stavu nedojdete neb by jste již nevylezli zpět.
Je znamením čistého svědomí a srdce a respektováním nezabiješ, nepokradeš na Ty jenž je v ten moment JÁ z úhlu pohledu vnitřním okem, vertikální.
Je to jen první krok na dlouhé cestě avšak stěžejní milník.
Světlo pak svítí od počátku rozhodnutí se po milník, což předpokládá nutné pokračování ve vývoji osobnosti dále.
Tento akt má osvobozující účinek od všech falešných soudů způsobených hrou.
Neb žák musí kázat vodu a pít vodu.

Kdo nezažil a neviděl nemá právo zpochybňovat, neb neví.

Příspěvek byl publikován v rubrice Osvícení. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.