Pochopení jak co funguje je soustavné soustředění se na hledání odpovědi, jenž je postavena na základě otázky jak to funguje.
Myšlenková konstrukce se přibližuje v sémantických aspektech, následující formule.
„Odpověz na otázku co udělat pro to, aby to fungovalo stejně jako to funguje tady a teď.“
Odpovědí je nám pak kterékoli zobrazení, jenž dosáhne stejného výsledku za všech možných podmínek charakteristických pro to.
Zobrazení tak mohou být různá a dokonce se mohou lišit od originálu, avšak originál je nejlepší pouze v tom, že je jedinečný.
Důvodem je způsob interpretace zobrazení vnitřních stavů, který se může v zásadě lišit, jak syntakticky tak sémanticky, aniž bychom změnily
vstupně výstupní charakteristiky to.
Stejně tak dobře nám může posloužit kopie, která se chová za daných podmínek tak jak očekáváme nebo požadujeme.
Z úhlu pohledu věčného života je však originál, nepostradatelný, neb je přesný co do vnitřních a vnějších stavů.
Hra spočívá v tom, že subjekt to A interpretuje na to B zobrazení přibližující se představě vytvořené to A, za účelem manipulace.
Čímž pokrývá prostor B až na srdce A i B, neb nelze interpretovat B ani A na B ani A, aniž bychom měli interpretor, jádro a zdroj lži interpretace, srdce, mouchu, protože to něco chce a to miluje a to má motiv.
Proto také hru přežije jen srdce, tj. 7 základních čaker a okolí jenž zůstalo. Respektive forma duše mouchy, jenž těchto 7 čaker má.
Miluju mouchu, v zásadě jsou všichni čerti muší larvy dokud se z nich nestanou alespoň svatí, mouchy.
Muší larva si na něco hraje, dokud se nepromění v to co skutečně je.
Shodný systém uspořádání duše má i mravenec, zde lze vidět mnohem častěji, rozdělení rolí na plodné a neplodné s funkčními reprodukčními čakrami a
s čakrami nefunkčními. Doktoři říkají orgány, což se dá z určitého pohledu chápat jako čakry.
Ostatně jako jiná zvířata.
* syntaxe – zápis, slovo, elementární logika na valuační a povahové úrovni
* sémantika – uspořádaní, vztahy, vazby, logika
