Cikána nepraštíš ten ti dá úctu. Žebrákovi dáš jedině uctivě, nedopusť aby si dali,
nečichl li jsi, ani se k němu neotáčej. Pracuj aby jsi měl ale drž jsi úctu ať jsi.
Snadno tě svrhnou jejich motivací je dostat tě pod sebe ať stárneš a oni ať mládnou na tvůj úkor.
Jsi sám sebou a raději kořínky jez než aby jsi jim držel čas, oni jsou ti kteří kradou v obchodní komoře.
Ti co s tebou jí s tebe dělají otroka, ti jsou ti vyňíci, budou lhát urážet a křivě tě žalovat a ještě se blbě divit.
Zač je ten trest, stárnou, křivě tě soudily, ušlapat tě chtěli, jen hlupák, vrah a zloděj věří s tebou,
že je v pořádku zešedivět ve třiceti. Za pár měďáků, které si s tvým bratrem vynesli.
Takový jsou, nemají úctu, nemají soucit a svědomí mají jen s tebou. Chtěli vykrást poklad rodinný,
že prý ti budou špatně radit snad nejsi bez viny. Matka jejich varovala je ať nehrají neb dohrají a oni.
Loučí se s tebou ale pláč chtějí vidět ve tvých očích, že prý nejsi bez vinny. Že jestli se nebudeš zlobit,
že tě zabili, takové jsou hovada. Takovou si polívčičku pro tebe přichystali.
Přes dveře domu rodinného podávali si co s tebou budou jíst a pít, jménem otce, syna i ducha svatého uhranout tebe,
otce tvého jediného i matku tvou chtěli. Bratra tvého zapřeli, že prý oni jsou nejkrásnější.
Na Italy si hrají a úctu nemají ani pro policii. Své pikle mají a znamením si podávají z cizích obchodů zboží,
jenž s tebou si prodali. Zapřou obchod, nedají ti pravdu, furt budou své hlásat ale za svou spravedlnost,
zestárnou a zemřou. Stříbrňáci co umřeli za pár měďáků, které si s žebráky podali.