Kolik?

Kolik, mělo být zde obyvatelných planet? Kolik? Dvanáct jich mělo být a slunce nové třináctá. Kolik, bylo apoštolů, 12 jich bylo dvanáct a třináctý měl být ten pro kterého Ďábel a Satan roztápěl kotel pekelný na miliardy let. A kolik, se za ty léta, letoucí rozkradlo a nahamižnilo, vždyť z toho měli být živi všichni, tři planety jako země lusk krásné matky mohly z toho býti. Pán nám dal zemi, jako sémě naděje, zelenou a modrou jako oči našich matek a žen, kdo však neprovdal své dcery, zůstaly na ocet. Ani kvítí na nich neroste. Každá mohla být matkou, matkou zemi podobná ve svých ctnostech. Kolik místa je potřeba abychom byli všichni šťastně a dlouze živi? Kolik? Dvanáct a je dvanáct minut po třetí a stále je tu jen jedna. Čemu jste se tedy posměcháři, prospěcháři klaněli, než-li svému chtíči a mamonu. Kolik peněz, málo stojí naučit negramotné číst. Kdo vše znovu zpraví, pouze ti co ví. Kolik rukou, musí vědět, kolik krků musí jíst aby šlo vše napravit. Všichni, Všechny a Všem. Těm to bylo dáno, těm to bylo přáno, těm to náleží.