Květiny a rostliny hovoří k bohu výhradně v duchu svatém, tedy čistou pravdu. Konají jak myslí, tedy jsou upřímné a tuto vlastnost nadále rozvíjejí svými pokročilými charaktery. Hovoří skutkem, tedy chvěním, které lze zpozorovat na čase -t ještě dříve, než li se tak stane. Mají různé formy chvění dle emocí a hormonálního naladění. Strach komu k čemu z čeho kdy a jak. Radost z koho z čeho kdy a jak. Lásku k čemu z čeho z koho a ke komu. Všechny formy emoce se projevují různě avšak odměna je pokaždé jiná vlastní druhu. Proto třeba kolibříci pijí nektar z masožravek ale hmyz už nesmí protože jím není určen vzhledem k povaze nektaru, který je její trávicí šťávou. Vy by jste vlezli hadu do nory býti myš? Nemusí jí sežrat ale to už záleží na nich jak se k tomu postaví. Rostlině uctíte pravdu vyslechnete li jí a vyřešíte li jí problém ona zas na oplátku uctí vaše právo dýchat a jíst. Rostlinu ctíte vodou, oxidem uhličitým, úrodnou půdou, světlem, okopáváním a péčí. Ona vás ctí zelení blahodárné na mysl i oko, jídlem a hlavně kyslíkem. Všechny rostliny se nedají jíst ve velkém množství ale i ždibečkem dáte rostlině tu čest býti potravou a uctíte tak její mne, protože ona se vás jistě bude ptát jaká jsem byla.