Kterak, že zahnat čerta aneb vyhánění kamene chlebem

Zhrneme li si veškeré to svaté poznání, které o nich máme pak dospějeme k názoru, že.
Čert se bojí práce jako rány a rány jako kříže. Tedy pracuj a občas něco udělej třeba i nezyštně pro společnost i jedince avšak buď střídmý byť by jsi dostál chleba svého a neodešel hlady.
Čerti pochcávají a vymýšlejí si zlo na kde koho se slovy, že s čerty nejsou žerty avšak já mluvím jak myslím a proto se slovy tvá voda je ti vínem jej s chutí pomočím jen proto aby věděl čí židlička mu nevoní a komu se nemá plést do cesty.
Však vězte, že když dávám tak nic nechci. To mu budiž křest plamenem, to mu budiž křest peklem kde vše je mu výjímkou do doby než mu zůstane jeho vlastní sebe a pochopí, že se nevidí. Někomu to stačí vysvětlit normálně a pokřtít jej jeho vlastním jménem, blbovi však musíš vytknout a vyloučit vlastní močí své sebe z mysli aby tě nechal být a přestal si vymýšlet, mluvit tvým jménem. Tak je to s čerty, že jejich vlastní zbraň jim duši zachrání a smlouvu pekelnou rozváže až když si uvědomí kdo je kdo. Neb i malé dítě již ví, že jsem kým jsem a každý kdo to popíra je zpropadený hajzl z pekel.