Milionkrát úcta k MASU nad diamanty je cenější

Úcta se dává MASU, uctíváme život ne smrt, svět by byl jen sen kdybychom pohrdali Bohem živým.
Pokora patří duši a tělo má právo MASA. Každý kdo zemřel, poctili jeho duši ale uctili jeho maso, recyklací. A duše
zesnulého je roztrhána na díly vznikajíce skládanka z které je utvořena duše nová, taková která se má zrodit.
Aby nabyla nové podoby, podoby MASA. Klonování je sice technicky možné ale je jasné, duše
v přítomném čase nemá právo ovlivňovat MASO. Proto aby žilo, nikoliv snilo. Ve snech sní mrtví,
ti jsou s proudem, kradou cizí životy až odevzdáš vše, můžeš snít až nepokradeš nic můžeš se narodit.
Dar života se dává proto aby život byl a pokračoval a ne proto aby byl rozkraden. Nedává smysl,
život krást. Dává smysl život dělat. Není nemocný ten kdo MASO je ale nemocen je ten kdo
s masem jenom sní. Není mocný ten co sní cizí život, rozkrádá cizí životy. Ale ten, který jej žije,
jeho duši patří tento majetek. To je právo MASA, právo autorské. Snílci kteří se nenapraví a poklonili se
stéblu trávy, které se nehne jen sbírají cizí životy, pišní se, chlubí se cizím peřím. Dříve nebo později,
naloží si víc než unesou, jejich pícha je roztrhá na kusy, jejich vnitřní sny jsou zvráceny za křivopřísežnictví.
Jen střepy, které zůstali svaté jsou života schopné. Zbytek je potravou tmy, hanbou života.