Jak bezmocné a bezvládné je lidské tělo.
Když do žil jeho vpraví se stříbro.
Tak bezvládné a bezmocná je mysl toho,
jenž okusil jablko poznání svého.
Ta tma, halíce okraj mé tváře.
Ta tma je neúprosná i pro lháře.
S tou tmou to neukecáš,
ta tma tě pohltí.
To stříbro je ti jehlou,
ta narkóza prokletí.