„Zlom stvořiteli pastelku a jsme v řiti“
Protože to udělá Chramst, a to je cely vesmír.
chapeš? když mu to zlomíš tak to, kde nic neni bude chtít žrát protože si to probral k životu a protože to je ne nažrané tak to bude chtit sníst všechno co mu dáš.
Kolik potřebuješ paliva nato, aby jsi tomu dítěti zavřel hubu?
Zabít jej nemůžeš a bude v klidu až vyroste a to bude až sežere cely známý vesmír, který je v dosahu.
A to je princip velkeho tresku roztahovani vesmiru a jeho smršťovaní.
Vždycky se čeká na blba co to dite probudi s otazkou a co to je?
Nebo ještě hůř co to dítě pošle spát.
Zvláštní jak se tato ideologie opakuje na úrovni dětí, inu dítě jako dítě.
Ne hmota je ne nažraná hmota, při konzumaci se mění jenom spiny.
To je moje, to je tvoje.
To máš ty a to jsem sežral.
Hmota vs antihmota.
Znám to dítě, když jej probudíš s otázkou co to je, přijde odpověď to uvidíš.
Znáš ty pohádky s červeným vypínačem, do not touch?
